Syn.: Digitaria pectiniformis (Henrard) Tzvelev, Digitaria sanguinalis var. pectiniformis (Henrard) Tuyama
Česká jména: rosička brvitá (Domin et Podpěra 1928, Dostál 1950), rosička krvavá brvitá (Kubát 2002)
Slovenská jména: prstovka brvitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Středo- a východoevropský taxon, nejseverněji roste v Dánsku, na jih po střední Itálii, nejvýchodněji na Kavkazu. U nás je popisovaný poddruh, stejně jako rosička krvavá pravá (Digitaria sanguinalis subsp. sanguinalis) považovaný za archeofyt. Vyskytuje se poměrně vzácně, ačkoli se zejména podél železničních tratí šíří. Rozšíření je větší pozornost věnována až v posledním desetiletí, a tak jeho obraz pravděpodobně nebude kompletní. Zaznamenán byl v teplejších oblastech Čech (jihozápadní, jižní a střední Čechy), na Moravě přinejmenším v okolí Brna, v severní polovině Moravy a ve Slezsku již na desítkách lokalit.
Ekologie: Roste na písčitých úhorech, polích a cestách, na písčinách a vinicích, vyhledává výhřevné, vysýchavé, zásadité, vápenaté, písčité nebo sprašové půdy. Na našem území roste především v kolejištích a na nástupištích železničních stanic a nádraží, méně často ve spárách chodníků a podél silnic, ale i v květinových záhonech nebo v polích. Kvete od července do října.
Popis: Jednoletá trsnatá tráva s rozvětvenými, poléhavými až kolénkatě vystoupavými, 20–80 cm dlouhými stébly. Listové pochvy nafouklé, chlupaté, horní lysé, jazýček krátký, do 2 mm dlouhý, čepele ploché, až 10 mm široké, chlupaté. Květenství tvoří prostovitě roztažené lichoklasy. Klásky uspořádané ve dvou řadách, dva květy fertilní, třetí sterilní horní pleva zdéli 1/3–3/4 klásku, plucha dolního sterilního květu s nápadnými, 1–2 mm dlouhými chlupy. Plodem je obilka.
Záměny: Od rosičky krvavé pravé (D. sanguinalis subsp. sanguinalis) se liší mnohem delšími (1–2 mm) brvami na pluchách dolních sterilních květů.
Fotografováno dne 15. 8. 2014 (Česko, u Žichovic).