Syn.: Phlomidopsis tuberosa (L.) Link, Phlomis tuberosa L., Phlomitis tuberosa (L.) Spenner, Trambis tuberosa (L.) Raf.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: V Evropě je rozšířena ve východní části – od západního Bulharska a Rumunska přes Maďarsko, zasahuje do východního Rakouska a na jih Slovenska. Dále areál vede přes černomořskou oblast, stepi Ukrajiny, jih Ruska, Kavkaz, Írán, jižní Sibiř až po Mongolsko a do Ussurijské oblasti. Synantropně se objevuje v Německu.
V Česku roste v nejteplejších oblastech, v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy.
Ekologie: Roste na výslunných nebo mírně zastíněných travnatých svazích (Festucion valesiacae), na mezích, stepních stráních, v lesostepi (Quercion pubescenti-petraeae, Aceri tatarici – Quercion), na lesních lemech (Geranion sanguinei, Berberidion) a v opuštěných sadech. Dává přednost půdám hlinitým, hlinitopísčitým i skeletovitým, zásaditým až neutrálním, vždy bohatým na živiny. Takové půdy jsou na spraších, vápnitých jílovcích, slínech, vápenitých pískovcích. Kvete od května do července.
Popis: Trvalka dorůstající až 150 cm výšky, s oddenkem s kulatými hlízkami. Čtyřhranná lodyha je často nachově červená až červenohnědá a nevětví se nebo se větví jen nahoře. Má růžici přízemních listů, velkých, dlouze řapíkatých (až 30 cm), na bazi hluboce srdčitých, podlouhle vejčitých až vejčitě kopinatých, až 20–25 cm dlouhých a 12–15 cm širokých. Na vrcholu jsou tupě špičaté, na okraji hrubě vroubkované, podle žilnatiny svraskalé. Na líci jsou roztroušeně chlupaté s krátkými jednoduchými chlupy, na rubu mají hvězdovité chlupy a jsou až plstnaté. Lodyžní listy se přízemním podobají, jsou trochu menší. Květenství se skládá z lichopřeslenů, které jsou husté, z 14–40 květů. Lichopřesleny jsou oddálené, v úžlabí vejčitě kopinatých přisedlých listenů, 3–7 cm dlouhých, na bázi klínovitých. U květů najdeme ještě 3 až 4 listénce, které jsou šídlovité, 7–11 mm dlouhé a na bázi srostlé, obvykle řídce chlupaté. Květy na kratičké stopce mají kalich hranatý trubkovitý, 8–13 mm dlouhý, s deseti vyniklými žilkami. Kalich je lysý, ale v horní části roztroušeně chlupatý s krátkými stopkatými žlázkami. Mezi cípy má mělké, zaokrouhlené zářezy a pět brvitých krátkých zubů je 2–3,5 mm dlouhých, s tuhou nasazenou osinkou, ven vyhnutou. Koruna je 15–20 mm dlouhá, světle nebo nafialověle růžová. Korunní trubka je dlouhá více méně jako kalich, vně má bílé chlupy. Horní pysk je přilbovitě vyklenutý, na okraji třásnitě zubatý, vně hustě plstnatý hvězdovitými chlupy, na okraji i uvnitř huňatě chlupatý s bílými rovnými chlupy. Trojlaločný dolní pysk má tmavé červené tečkování, vně je plstnatě chlupatý s větším okrouhlým prostředním lalokem. Ze čtyř tyčinek jsou přední delší. Nektárium tvoří laločnatý žláznatý val pod semeníkem, přední lalok je nejdelší. Tvrdky jsou jehlancovité, 5–6 mm dlouhé, černohnědé, na vrcholu kratičce chlupaté.
Ohrožení a ochrana: Sápa hlíznatá je Červeným seznamem zařazena mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2b), zákonem chráněným druhem je v Srbsku.
Poznámka: Rod Phlomoides je druhově velmi početný, v současnosti čítá 170 druhů (POWO 2022). Rozsáhlý eurasijský areál rodu se táhne od střední Evropy až po Korejský poloostrov.
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 8. 6. 2003 (Česko, Morava, Pavlovské vrchy, Děvín).