Syn.: Areca crinita Bory
Čeleď: Arecaceae – arekovité
Rozšíření: Endemit ostrova Réunion. Ve vhodných podmínkách se pěstuje jako okrasný druh.
Ekologie: Roste v horských mlžných lesích a ve vlhké křovinaté vegetaci, zde spolu s druhem Pandanus montanus, v oblastech s dostatkem srážek, jak dešťových, tak ve formě mlh, na návětrné straně ostrova ve středních a vyšších nadmořských výškách zhruba mezi 850 až 1800 m, v polohách spíše chladnějších, s průměrnou roční teplotou do 17 °C. Kvete opakovaně, na jednom kmeni lze nalézt jak květy, tak zralé plody.
Popis: Pomalu rostoucí dlouhověká jednokmenná palma. Kmen je štíhlý, široký 10–20 cm, vysoký až přes 10 m, se zřetelnými kruhovými jizvami po opadaných listech, na bázi kmene s nápadnou rozšířeninou. Listy vytvářejí na vrcholu zdužnatělý útvar prodlužující kmen (předmět těžby), zakončený chocholem listů. Listové pochvy jsou hustě chlupaté (srstnaté), listy jsou dlouhé asi 2 m, jsou pravidelně zpeřené na čárkovité úkrojky, jichž bývá 40–60 párů. Květy vytvářejí nápadná latovitá květenství, zprvu ukrytá v netrnitém tmavě hnědém toulci, později od kmene přímo odstálá, s převislými větvemi. Větve květenství jsou porostlé roztroušenými, 2–3 cm dlouhými tmavými křivolakými ostny. Květy jsou hustě uspořádané ve trojicích, jednopohlavné, trojčetné, samčí květy jsou větší a mají nejčastěji 6 tyčinek. Plodem je mírně zakřivená peckovice dlouhá asi 6–7 mm.
Ohrožení a ochrana: Na Réunionu je tato palma řazena k druhům zranitelným (VU). Původní porosty byly rozvráceny především těžbou za účelem získávání chutných dužnatých pochev listů, dále rozšiřováním zemědělské půdy i stavbou sídel. Městečko Plaine des Palmistes má jméno odvozeno z lesů tvořených tisíci kmeny právě této palmy. Snad zde lze ojediněle spatřit některé staré jedince, jež snad pamatují doby původních lesů. Dnes druh přežívá ve zbytkových populacích na nepřístupných místech. Populace nad vodopádem Biberon patří k nejznámějším. Ohrožení může představovat též narušení ptačí fauny ostrova, i když druh není postižen ztrátou šiřitelů semen tak jako druh Acanthophoenix rousselii, jenž má větší semena.
Využití: Dříve se sklízel pro jedlé dužnaté pochvy listů (palmová srdce), dnes se pěstuje pro okrasu.
Poznámka: K maskarénskému rodu Acanthophoenix jsou v současnosti řazeny tři druhy.
Fotografováno ve dnech 17. a 20. 11. 2021 (Réunion, v Plaine des Palmistes, pěstované rostliny a nad vodopádem).