Syn.: Trevirana grandiflora Schiede, Achimenes grandis A. Hansen, Achimenes ghiesbreghtiana hort. ex Regel, Achimenes cordata hort. ex Regel, Achimenes incisa (Hanst.) Klotzsch ex Oerst., Achimenes liebmannii Lem., Salutiaea grandiflora (Schlecht.) Colla, Antirrhinum uniflorum Moc. et Sessé, Gesneria uniflora Moc. et Sessé, Gesneria calcarata Sessé et Moc.
Česká jména: bouluně (Presl 1846, Polívka 1901), křivůtka, bouloň, hanzlík (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Rozšíření: Místy hojný druh na východě a jihu Mexika (ze států Tamaulipas a Veracruz do států Guerrero, Oaxaca a Chiapas), v Guatemale a Hondurasu, odtud ostrůvkovitě do Kostariky a Panamy.
Ekologie: Roste na skalách ve vlhkých roklích, v galeriových a horských lesích a na vlhkých lokalitách v tropických sezonních lesích, doubravách a borech. Z pahorkatin vystupuje k 2650 m nadmořské výšky do hor. Spíše kryptofyt. Kvete obvykle od července do října.
Popis: Vytrvalá, někdy až půl metru vysoká, sezónně zatahující bylina s krátkými oddenky, pokrytými dužnatými šupinami. Stonky jsou často nevětvené, vlnatě pýřité, často purpurové, vstřícně olistěné. Listy v každém páru jsou téměř stejně velké, do 10 cm dlouhé, řapíkaté, s vejčitě kopinatými, zahrocenými, na okrajích hrubě pilovitými, shora sytě zelenými, na rubu bledými nebo rezavě červenými, oboustranně pýřitými čepelemi. Květenství vyrůstají z paždí listů na zkrácených, sotva patrných výhonech, rozvětvených ve svazky stopek nesoucích po jediném pětičetném, souměrném a srostloplátečném květu. Kalichy s vlnatými trubkami mají drsně pýřité, špičatě lineární laloky; jemně a kratičce pýřité koruny z nich vyrůstají zkoseně a délkou krátce ostruhaté trubky je až pětkrát přečnívají, načež se doširoka rozvírají v ploché lemy velikosti dětské dlaně z celokrajných nebo vroubkovaných, modropurpurových laloků. Čtyři dvoumužné tyčinky nepřečnívají z květní trubky a přirůstají k její bázi, spodní semeník vybíhá v dlouhou čnělku s dvojklanou bliznou. Plody jsou dvouchlopňové tobolky s mnoha drobnými semeny.
Poznámka: Do evropských kultur druh zavedl proslulý gentský školkař Louis van Houtte roku 1842 a o pět let později vymezil Charles Lemaire jeho vzrůstnější klony (popsal je tenkrát jako A. liebmannii) oproti podobnému, nově introdukovanému Achimenes patens. Oba druhy jsou přesto běžně zaměňovány dodnes; liší se především olistěním (A. patens má listy v páru nestejné, štětinatě pýřité a nanejvýš se sedmi brvitými zuby z každé strany čepele).
Fotografováno dne 31. 10. 2019 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy, skleník Fata Morgana).