Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, vyskytuje se na obou hlavních ostrovech, taktéž na blízkém ostrově Stewartově i na poněkud vzdálenějších Chathamských ostrovech.
Ekologie: Roste obvykle v horských a subalpínských pabukových a totarových lesích, společně například s druhy Nothofagus fusca a Podocarpus totara. Kvete od prosince do ledna.
Popis: Vytrvalá bylina, 5–20 cm vysoká, s horizontálním oddenkem, z nějž vyrůstá u sterilních rostlin jediný řapíkatý list. Fertilní rostliny mají lodyhu přímou, v její třetině až polovině vyrůstá přisedlý list, který je vejčitý až podlouhle vejčitý, 1–2 cm dlouhý, na bázi srdčitý, celokrajný, na vrcholu víceméně špičatý. Nad lodyžním listem se nacházejí 2–3 čárkovité listeny, květ je terminální, většinou jediný, dosahuje průměru 1–1,5(–2) cm; vnější okvětní lístky jsou kopinaté, špičaté, jemně chlupaté, dorsální lístek je nazelenalý, přilbovitě skloněný, postranní vnější okvětní lístky jsou bělavé, odstálé; vnitřní okvětní lístky jsou podobné vnějším; pysk je jen krátký, skoro zakrytý dorsálním vnějším okvětním lístkem, bělavý s červenou kresbou a čárkovitým prostředním lalokem. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Všechny orchideje podléhají ochraně mezinárodní úmluvy CITES, výjimkou není ani tento druh.
Poznámka: K rodu Adenochilus jsou v současnosti započítávány jen dva druhy, kromě zde představovaného novozélandského endemita je to ještě australský druh Adenochilus nortonii.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 28. 12. 2016 (Nový Zéland, South Island, svahy Mt. Armstrong).