Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky, ale současná literatura nemá příliš jasno o původním areálu tohoto druhu. Zdá se, že pochází z Paraguaye a přilehlých oblastí Argentiny, výskyt v Brazílii udávaný většinou pramenů je nejistý. Jako zplanělý je udáván z ostrovů v Karibiku a z Madagaskaru, druhotně se vyskytuje i na Mauriciu.
Ekologie: Stanovištěm jsou spíše sušší křoviny v oblastech se subtropickým až tropickým klimatem, v Argentině a Paraguayi vystupuje do nadmořských výšek kolem 500 m.
Popis: Vytrvalá, žláznatě chlupatá bylina až polokeř s přímou větvenou lodyhou, dorůstající výšky až 1 cm. Listy jsou vstřícné, v horní části lodyhy občas i střídavé, kopinaté, zpravidla více než 4 cm dlouhé, na okraji drobně oddáleně zubaté. Květenství je hroznovité; listeny jsou kopinaté, podobné listům, z jejich paždí vyrůstá po jednom květu; květy jsou dlouze stopkaté, souměrné, modré; kalich je zvonkovitý, kališní cípy jsou rozdělené téměř až k bázi, na vrcholu zašpičatělé; koruna je zvonkovitá, 2pyská, modrofialová, korunní trubka je krátká a široká, s široce otevřeným bílým ústím, horní pysk je 2laločný, dolní pysk je 3laločný; tyčinky jsou 4, 2 delší a 2 kratší; gyneceum srůstá ze 2 plodolistů, má svrchní semeník a hlavatou bliznu. Plodem je dvoupouzdrá téměř kulovitá tobolka 6–8 mm v průměru.
Využití: Druh se často pěstuje jako okrasná rostlina (někdy jen jako letnička) v řadě kultivarů s fialovými, modrými, růžovými nebo bílými květy. V subtropech a tropech občas zplaňuje.
Fotografovaly Jindřiška a Lucie Vančurovy, dne 9. 10. 2012 (Mauricius, Tamarinské vodopády).