Syn.: Scandix anthriscus L., Chaerophyllum anthriscus (L.) Crantz, Caucalis scandix Scop., Caucalis scandicina Weber, Torilis anthriscus (L.) Gaertn., Anthriscus vulgaris Pers., Anthriscus scandix (Scop.) Aschers., Cerefolium anthriscus (L.) G. Beck, Chaerefolium anthriscus (L.) Sch. et Thell., Anthriscus scandicina (Weber) Mansfeld
Česká jména: třebule obecná (Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879), kerblík obecný (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Evropa (na sever po jižní Švédsko, na východ po karpatský oblouk a povodí Visly, více na východ jen izolované lokality), Maroko (Atlas), Předkavkazí a Zakavkazí, Malá Asie, Kypr. Zavlečen v Makaronésii, Severní Americe, na jihu Jižní Ameriky (severní Patagonie) a na Novém Zélandu.
V České republice roste vzácně v nejteplejších územích státu. Květena ČR uvádí z poslední doby pouhých 21 lokalit. V několika posledních letech byl však nalezen na dalších asi 15 lokalitách, např. v Praze by nemusel být úplně vzácný. Druh má poměrně rychlý životní cyklus a po dozrání plodů rychle odumírá, může být proto částečně přehlížen.
Ekologie: Roste obvykle v blízkosti lidských sídel v teplých územích na rumištích, křovinatých stráních a v akátinách, na náspech a návsích. Vyhledává polostinná stanoviště na čerstvě vlhkých, nejčastěji vápnitých půdách bohatých na živiny. Druh je konkurenčně slabý. Kvete od května do června.
Popis: Jednoleté byliny 15–80 cm vysoké. Lodyha přímá nebo vystoupavá, lysá. Čepel listu v obrysu vejčitě trojúhelníkovitá, tmavozelená, na rubu na žilkách a na okraji odstále štětinatě chlupatá, 2–3krát zpeřená. Lístečky vejčité až podlouhle vejčité, peřenosečné, s tupými, hrubě zubatými úkrojky. Okolíky na krátkých stopkách, zdánlivě postavené proti horním listům, bez obalu nebo vzácně s obalem z jednoho listenu. Okolíčků obvykle 3–5, nejčastěji s 5 květy, obalíček 2–4 štětinatých, k jedné straně směřujících listenů. Korunní lístky 0,5–0,7 mm dlouhé, zelenavě bílé. Dvounažky vejcovitě kuželovité s krátkým, nejvýše 2 mm dlouhým zobánkem. Merikarpia 3–5 mm dlouhá, až 1,5 mm tlustá, háčkovitě osténkatá, za zralosti šedohnědá až načernalá.
Ohrožení a ochrana: Kerblík obecný je v Červeném seznamu uveden jako silně ohrožený druh (C2t).
Poznámka: Rostlina je jedovatá.
Fotografováno dne 4. 5. 2010 (Česko, Praha, Vyšehrad).