ARTOCARPUS MARIANNENSIS Trécul – chlebovník

Syn.: Saccus mariannensis Kuntze
Čeleď: Moraceae Link – morušovité
Artocarpus mariannensis
Rozšíření: Původní areál zahrnoval zřejmě jen Mikronésii, a to zejména ostrovy Palau, Yap, Chuuk a Mariany. Již v průběhu prehistorie byl člověkem zanesen na další ostrovy v Oceánii, kde se stále pěstuje a případně zplaňuje.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou ostrovy budované korálovými vápenci, na nichž je součástí lesních porostů na mezických stanovištích.
Artocarpus mariannensis
Popis: Mohutný stálezelený mléčící strom, dorůstá výšky až 20 m; kmen dorůstá průměru až 2 m a na bázi bývá opatřen kořenovými náběhy, u starších jedinců bývá rozvětvený až ve výšce kolem 5 m nad zemí. Listy jsou střídavé; řapík je až 4,5 cm dlouhý; čepel je široce vejčitá až eliptická, 15–30 cm dlouhá, na líci lysá, tmavozelená a poněkud lesklá, na bázi klínovitá, celistvá nebo na okraji s 1–3 laloky, které jsou na rubu krátce chlupaté, na vrcholu špičatá nebo zašpičatělá. Květy jsou jednopohlavné, tvoří kompaktní květenství na koncích větví; samčí květenství je 8–12 cm dlouhé a asi 3 cm široké. Samičí květenství dozrává v asymetrický válcovitý útvar 15–20 cm dlouhý a asi 10 cm široký, složený z miniaturních květů, které vyrůstají ze zdužnatělého vřetene a srůstají navzájem, na tmavozeleném povrchu se prezentují v podobě šestihranných políček; semena jsou pravidelně vyvinuta.
Využití: Z mohutných kmenů se vyráběly kanoe, případně se z lehko opracovatelného dřeva vyráběly drobnější užitkové předměty; latex se používal na lodích jako lepidlo. Největší význam mají ovšem plody: houbovitá dužnina obsahuje hodně škrobu a na ostrovech sloužila jako tradiční zdroj obživy (plody se tepelně zpracovávají). Největší význam mají na nízkých atolech s nedostatkem sladké vody, protože rostlina je značně odolná vůči zasolení.
Artocarpus mariannensis
Fotografováno dne 29. 1. 2018 (Palau, Airai, ostrov Metukerabisech).