Syn.: Arum orientale subsp. lucanum (Cavara et Grande) Prime
Čeleď: Araceae Juss. – árónovité
Rozšíření: Vyskytuje se v jižní Itálii (Monte de Fiori, Marsica, Pollino). Rozšíření je nedokonale známé, oblast NP Pollino je jen obtížně přístupná a botanicky málo prozkoumaná.
Ekologie: Roste v humózních listnatých lesích, často poblíž lesních potoků a pramenišť, nikoliv však na podmáčených místech. Na stinném stanovišti se vyskytují obvykle jednotlivé rostliny. Na horských loukách a především na živinami bohatých rumištích podél silnic vytváří rozsáhlé kolonie. Nejpočetnější kolonie jsou na již nezaplavovaném břehu jezera Sirino, které je též typovou lokalitou. Literární údaj o růstu v suchých křovinatých porostech se nepotvrdil. Výskyt je udáván v nadmořské výšce 1300–1700 m.
Popis: Druh je podobný árónu východnímu (Arum cylindraceum), praporec toulce je však štíhlejší a delší. Z diskovité, vertikálně uložené hlízy vyrůstají listy na podzim. Listy jsou oválně srdčité, neskvrnité. Řapíky jsou přibližně stejně dlouhé nebo i delší než stonek. Praporec toulce je z vnější strany světle zelený, vnitřní strana je bledě světlezelená, někdy hnědě-purpurově naběhlá, zvláště na okrajích. Uzavřená část toulce je nažloutlá, bez purpurového příčného pruhu. Zóny sterilní a plodných květů na sebe víceméně navazují. Palice podle popisu v monografii rodu Arum má být tmavě purpurová, na typové lokalitě jsou však častější rostliny s palicí světlou, nažloutlou či jemně oranžovou.
Poznámka: Byl popsán v roce 1911 pracovníky Neapolské botanické zahrady. Druh není v kultuře, při vhodné volbě místa by měl být u nás zimovzdorný.
Fotografováno dne 5. 6. 2009 (Itálie, typová lokalita Lago di Zapano, 1380 m n. m., Monti Sirini; fotografie byly pořízeny během expedice Botanické zahrady hl. m. Prahy).