Daniel Hrčka

Navržená evropsky významná lokalita Obora Hvězda se nachází ve stejnojmenném areálu parku (a současně přírodní památky) Obory Hvězda, resp. v mokřině na jejím severozápadním okraji. V těchto místech plošina parku příkře spadá do údolí Litovického potoka při kraji městské části Ruzyně a vytváří mělkou depresi, ve které se vytvářejí mokřadní společenstva.

Číst dál

Pokud se rozhodnete navštívit v Praze skalnatý biotop nebo stepní stráňku, určitě nebudete cestovat zase tak dlouho (ostatně zaříznutý kaňon Vltavy a řada jejích přítoků v teplé a suché české krajině udělaly své). O to horší to ale bude s prameništi a podmáčenými loukami, kterých se na území Prahy nachází skutečně málo. Jedním z takových území je přírodní památka U Hájů, která byla vyhlášena v roce 1982 na ploše 6,6 hektaru a chrání ojedinělá ostřicomechová společenstva na výstupech vápnitých pramenů.

Číst dál

Předmětem ochrany pražské přírodní památky Opatřilka – Červený lom je především geologický fenomén – jedná se o klasické geologické profily svrchním silurem až spodním devonem, s řadou mezinárodně významných geologických profilů a nalezišť zkamenělin. Přesto svou polohou mezi národní přírodní památkou Dalejský profil a přírodní rezervací Prokopské údolí (tzn. územími cennými řadou význačných společenstev a vzácných a chráněných druhů) představuje co do počtu rostlinných druhů poměrně bohaté území.

Číst dál

Prokopské údolí patří bezesporu k přírodovědně nejhodnotnějším lokalitám na území Prahy. Je to nepochybně dáno geologickým podkladem a značnou pestrostí stanovišť, která zahrnují jak výslunné skalní stepi, teplomilné trávníky, křovinaté stráně, tak lužní, suťové lesy a dubohabřiny a podél Dalejského potoka také nivní louky.

Číst dál

Přírodní památku Radotínské skály tvoří tři oddělené části v povodí Radotínského potoka, které se zvedají nad ulicí K Cementárně v Praze-Radotíně, resp. mezi Lochkovskou cementárnou a Strážovskou ulicí. Celková rozloha všech částí je 28,3 hektaru. Přestože při návštěvě byla pozorována hlavně květena tohoto chráněného území, jsou Radotínské skály významné především jako geologická lokalita – skalnaté výchozy a opuštěné lomy dokumentují vývoj pražské prvohorní pánve v nejvyšším ordoviku, siluru a spodním devonu a vývoj života v těchto obdobích (nachází se zde mezinárodně významný opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranice silur-devon v Čechách). Současně jde o klasické naleziště zkamenělin ve spodním siluru a v nejspodnějším devonu, které jsou typickými nalezišti mnoha druhů: v siluru Monograptus priodon, M. veles, ve spodním devonu Antipleura bohemica, Vlasta pulchra, Odontochile hausmanni.

Číst dál

Kdo by si u tohoto chráněného území pod označením přírodní památka představoval něco vyloženě „přírodního“, něco jako zapomenutý kus krajiny naplněný možná ještě taky ptačím zpěvem, bude patrně zklamán. Přímo pod chráněným územím (alespoň tedy pod jeho jednou z částí) totiž probíhá jedna z nejfrekventovanějších tepen velkoměsta – pražský okruh, známější spíše jako jižní spojka, a to ještě nedaleko od známého barrandovského mostu (tím myslím známého především zácpami v době dopravních špiček). Přirozeně o nerušeném poslechu ptačího zpěvu si můžete nechat jenom zdát.

Číst dál

Přírodní rezervace Chuchelský háj je tvořena východně orientovaným svahem nad železniční tratí velmi příkře spadajícím do vltavského údolí. Z hlediska lesní vegetace představuje jakousi poslední výspu lesní květeny Českého krasu, jejíž centrum je na vápencových podkladech v okolí Karlštejna a Srbska a do jisté míry navazuje na lesní květenu středního Povltaví, která se však vyvíjela na horninách méně bohatých.

Číst dál