AZORINA VIDALII (H. C. Watson) Feer

Syn.: Azorina vidalii f. alba Sealy, Campanula vidalii H. C. Watson
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Azorina vidalii

Rozšíření: Endemit Azorských ostrovů, vyskytuje se v pobřežních oblastech těchto ostrovů.

Ekologie: Roste na skalnatých pobřežních útesech, na oblázkových i písčitých plážích, na vulkanickém podkladu. Objevuje se také na zdech v okolí lidských sídel. Kvete od července do srpna.

Azorina vidalii

Popis: Nízký keř s listy uspořádanými v růžicích, které vyrůstají na konci krátkých větví. Pod nimi vyrůstají vystoupavé až přímé květonosné větve, které jsou až 200 cm dlouhé, zakončené hroznovitým až latnatým květenství. Listy jsou podlouhlé, 30–80 mm dlouhé a 3–8 mm široké, poněkud dužnaté, kožovité, celokrajné nebo pilovité až zubaté. Květy jsou stopkaté, kalich je zvonkovitý, kališní cípy jsou trojúhelníkovité, bez přívěsků; koruna je zvonkovitá, 2,5–3,5 cm dlouhá, při středu stažená, bělavá až růžově naběhlá, korunní cípy jsou poměrně krátké, rozestálé; tyčinek je 5, blizna je 3laločná. Plodem je tobolka.

Ohrožení a ochrana: Celkový areál tohoto druhu čítá jen 252 km2, Červený seznam IUCN (2011) proto řadí tohoto endemita k silně ohroženým druhům (EN). Mezinárodně je chráněn Směrnicí o stanovištích (Natura 2000) a Bernskou úmluvou.

Poznámka: Rod Azorina je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh.

Azorina vidalii
Azorina vidalii
Azorina vidalii
Azorina vidalii

Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 26. 7. 2018 (Německo, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin); Věra Svobodová, dne 20. 8. 2018 (Portugalsko, Azorské ostrovy, São Miguel, Furnas, Parque Terra Nostra).