I když to možná většina našinců ani netuší, sousední Německo je pro milovníky botanických zahrad zemí skoro zaslíbenou – můžete jich tady navštívit přes sto. K těm největším patří třeba botanická zahrada v Brémách (41 hektarů plochy), univerzitní zahrady v Göttingenu (36 ha), Ulmu (28 ha) a Marburgu (20 ha), botanická zahrada München-Nymphenburg (22 ha) nebo Palmengarten ve Frankfurtu nad Mohanem (22 ha). Všem však svou velikostí kraluje botanická zahrada berlínská, její celková rozloha činí 43 hektary.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Berlínskou botanickou zahradu najdeme v jihozápadní části Berlína, ve čtvrti Dahlem, v současnosti je spravována Svobodnou univerzitou (Freie Universität Berlin). Lze říci, že historie berlínské zahrady sahá svým způsobem až do roku 1679. Tehdy byla v prostoru dnešního Heinrich-von-Kleist Parku – tedy na místě ležícím blíže k centru města – zřízena chmelová zahrada. Avšak v roce 1809 se botanikovi Carlu Willdenowi podařilo tuto zahradu propojit s novou berlínskou univerzitou (Friedrich-Wilhelms Universität) a vytvořit z ní již dosti hodnotné vědecké centrum. Poloha uprostřed města však neumožňovala zahradu dále rozšiřovat, a proto v roce 1888 bylo rozhodnuto, že zahrada bude přemístěna až do Dahlemu, na někdejší bramborové pole. V roce 1889 byl do funkce ředitele nové botanické zahrady jmenován významný botanik Adolf Engler, který zahradu vybudoval k obrazu svému a potřebám moderní vědy, architektonický návrh zahrady vytvořil Alfred Koerner. Oficiálně byla dahlemská zahrada otevřena v roce 1903.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Součástí berlínské botanické zahrady je i botanické muzeum, jediné muzeum svého druhu v celé střední Evropě; z vědeckého hlediska je velmi významný zdejší herbář, který chrání na 3 800 000 herbářových položek (pro srovnání uveďme, že v anglickém Kew mají zhruba 7 milionů položek), hodnotná je i místní odborná knihovna. Pozoruhodná je vydavatelská činnost zahrady, dobře známé je především odborné periodikum s názvem Willdenowia, avšak zahrada se podílí též na vydávání květeny Kuby (Flora de la República de Cuba) i dalších odborných publikací, k nimž patří například ediční řada mezinárodních botanických monografií Englera.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
V berlínské zahradě se pěstuje na 20 tisíc taxonů rostlin, což je počet dosti značný, srovnejme, že rozlohou třikrát větší botanická zahrada v anglickém Kew uvádí přibližně 28 tisíc taxonů pěstovaných rostlin. A tak se největší botanická zahrada našich západních sousedů řadí jednoznačně i k nejvýznamnějším botanickým zahradám celé Evropy. Z fytogeografického hlediska se zahrada zaměřuje především na rostliny Evropy, včetně Mediteránu a Kavkazu, zajímavá je ale i kolekce rostlin Kuby a dalších karibských ostrovů. Taxonomicky se zahrada soustředí hlavně na rostliny z řádů Asterales a Caryophyllales. Tím ale výčet zdejších sbírek rozhodně nekončí. Najdete tu také třeba na 1800 taxonů kaktusů a sukulentů, rostlin z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae) asi 1200 taxonů, 200 druhů begonií (Begonia), broméliovitých (Bromeliaceae) na 900 druhů, mediteránních geofytů je tu 150 druhů. Sluší se poznamenat, že rostliny v zahradě i sklenících jsou vzorně a příkladně označeny identifikačními cedulkami; dlužno však také upozornit, že je zde uplatňován zákaz vstupu na travnaté plochy, a to dokonce i v dendrologické expozici.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Chloubou berlínské botanické zahrady jsou její skleníky, je jich tu vlastně 16. Největší z nich je skleník tropický, jeho ocelová konstrukce dosahuje výšky 25 metrů. Vysoká vzdušná vlhkost prospívá tropickým rostlinám, zdejší raritou je obří rychle rostoucí bambus Dendrocalamus giganteus, objevíme tu ale také celou řadu jiných cenných rostlin. Ze světových rekordmanů pěstovaných v dahlemských sklenících jmenujme například ještě největší orchidej planety Grammatophyllum speciosum. Na tropický skleník navazují menší skleníky s rozličnými expozicemi, jistě velmi zaujme skleník s lekníny a dalšími vodními rostlinami, pozoruhodný je také kaméliový a pěnišníkový skleník, skleník pro kaktusy a sukulenty, australský skleník, či zdejší expozice begónií, karnivorních rostlin, orchidejí a kapradin. Vřele doporučuji i návštěvu odděleného skleníku mediteránně-makaronéského, ve kterém si můžete prohlédnout hned několik pozoruhodných endemitů, za zmínku stojí například madeirsko-azorská obří mrkvovitá rostlina Melanoselinum decipiens, dva madeirské druhy rodu Musschia, vzácné Geranium maderense, silně ohrožená azorská Azorina vidalii je pěstována dokonce na záhonu pod skleníkem.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Asi třetinu plochy zahrady zabírá expozice fytogeografická, ve které jsou představovány rostliny mírného pásma severní polokoule. Objevíte tu japonský altán s mračny bohyšek i jiných východoasijských druhů kolem, lesy Ameriky, ale i jedinečnou skalku osázenou horskými rostlinami z Evropy i Asie. Projdete se všemi regiony Alp, objevíte Pyreneje, hory Balkánského poloostrova, Malé Asie, neschází ani flóra Himálaje. Dendrologická část nabízí návštěvníkům jedinečnou příležitost vidět vedle sebe exotické dřeviny, které u nás lze spatřit jen velmi vzácně, ba dokonce i takové, které nejsou v našich botanických zahradách a arboretech vůbec zastoupené. Cenné jsou kupříkladu expozice dubů, jírovců, jeřábů, hlohů a kalin, za zmínku stojí davidie, různé jasany a javory, parocie nebo habrovce. V podrostu stromů najdete samozřejmě i četné zajímavé stínomilné byliny.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Zahrada se zajímá rovněž o ohrožené druhy německé květeny, uvidíte jich tu celou řadu. Při okraji zahrady narazíte na část systematickou, zhruba tisícovka druhů je tu na záhonech seřazena podle botanického systému prvního ředitele berlínské zahrady Adolfa Englera. V roce 1984 přibyla ještě také část zahrady pro návštěvníky se zrakovým postižením. Rostliny jsou tu pěstovány ve větších výsadbách na vyvýšených záhonech, zde si tedy každý může rostliny nejen prohlédnout, ale i osahat a očichat.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
O berlínské botanické zahradě by bylo možné napsat celý román, není však naší snahou zasypávat tento článek dalšími detaily. Zcela určitě vám ale můžeme návštěvu této zahrady vřele doporučit; z nádraží Berlin-Südkreuz, kde zastavuje většina autobusů z Prahy, je to vcelku blízko. A ještě drobnost: jen jeden den na důkladnější prohlídku zahrady opravdu nestačí.
Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin
Fotografováno dne 26. 7. 2018.