Syn.: Cynomorium balanophora Forsyth f., Cynomorium fungosum Raeusch. ex Steud.
Česká jména: hlivenec (Těšitel 1912)
Čeleď: Balanophoraceae Rich. – hlivencovité
Rozšíření: Tropické oblasti jihovýchodní Asie, Austrálie a ostrovů jihozápadního Pacifiku – od Indie přes jižní Čínu, Indočínu, Indonésii a australský Queensland až po Fidži. V areálu jsou rozlišovány dva poddruhy.
Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, parazituje na kořenech mnoha dvouděložných dřevin, dokonce však i na jehličnanech a bambusech.
Popis: Hlíznatá parazitická bylina postrádající chlorofyl, a to jak jednodomá (subsp. fungosa), tak dvoudomá (subsp. indica). Lodyha je jednoduchá, žlutá, naoranžovělá, žlutohnědá nebo růžová, až 20 cm vysoká, voskovitě slizká. Listy jsou střídavé, vyrůstají v počtu 10–35 a střechovitě se překrývají, jsou vejčité až obvejčité, 1–3 cm dlouhé a 1–2 cm široké, na vrcholu tupé. U jednodomých rostlin samčích květů bývá až 20, jsou 4–5četné, stopka je 3–7 mm dlouhá, okvětní lístky jsou eliptické až vejčité, samičí květy jsou početné, vyrůstají nad samčími, okvětní lístky chybí, čnělka je asi 1 mm dlouhá. Plodem je drobná nažka.
Využití: Hlivencové hlízy, které se skládají jak z kořene hostitele, tak i z těla samotného parazita, obsahují voskovitou tkáň, kterou lze použít při výrobě svíček. Rostlinu využívá také čínská tradiční medicína.
Poznámka: K rodu Balanophora je v současnosti řazeno 25 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v tropech východní polokoule. Čeleď hlivencovitých (Balanophoraceae) zahrnuje 16 rodů z tropických a subtropických oblastí světa, v Austrálii najdeme rod jen jediný.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 18. a 19. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Kuranda National Park a Mowbray National Park).