Vznik památného hřbitova v jihomoravských Střílkách (okres Kroměříž) souvisel s barokní přestavbou nedaleko odtud ležícího kostela i o málo vzdálenějšího renesančního zámku. Nechal jej vybudovat v letech 1730–43 hrabě Amand Antonín Petřvaldský z Petřvaldu, autorem projektu byl na Moravě působící architekt Ignác Josef Cyrani z Bolleshausu (asi 1700–58). Původně tu měla stát jen rodová hrobka Petřvaldských, přičemž pohřební kaple měla být součástí kostela. Taková dispozice místa posledního odpočinku – tedy přímo v kostele nebo v jeho těsné blízkosti (ad sanctos et apud ecclesiam) – byla v této době standardní. Avšak projekt byl nakonec pozměněn, nový kostel na tomto místě shodou okolností nikdy postaven nebyl. Hrobka se tak ocitla zcela mimo chrámový prostor, vstoupila do otevřené krajiny, stala se v ní dokonce dominantou.
Střílecký hřbitov tedy rozhodně není typickou ukázkou barokních pohřebišť. Dalo by se říci, že takové umístění hrobky vlastně historicky předběhlo svou dobu, na oddělení pohřebišť od kostelů měly totiž ve střední Evropě nejzásadnější vliv až reformy císaře Josefa II. (nařízení z roku 1786, ve Francii bylo podobné nařízení známé jen o málo dřív). Teprve na konci 18. století se hroby stěhovaly za lidská sídla, panské hrobky se začaly stávat součástí krajinářských úprav až v 19. století.
Samotná barokní podoba stříleckého zámku zanikla při empirové přestavbě zámecké budovy na začátku 19. století, zmizela rovněž zdejší stará formální zahrada – byla přetvořena v krajinářský park s jezírky, grottou i oranžerií. Čistá barokní podoba však zůstala zachována právě na stříleckém hřbitovním nedodělku.
Hřbitov se rozkládá na poměrně rozlehlé umělé terase, jejíž půdorys je zhruba čtvercový a je obehnán kamennou zdí. Vstup do těchto míst vede po dvouramenném schodišti, dominantou hřbitovní terasy je kaple s kryptou. Lze předpokládat, že plocha v okolí hrobky byla v minulosti zahradnicky upravována, ostatní nepanské hroby jistě neměly vůbec být její součástí.
Cenná a velmi působivá je sochařská výzdoba tohoto místa. Autorem soch hřbitova byl Gottfried Fritsch, ale zřejmě i Blažej Sturm a Václav František Solnický – sousoší na pravé straně hřbitovní zdi znázorňují lidské ctnosti, na levé straně neřesti. Tato koncepce silně připomíná symboliku soch z věhlasného areálu špitálu ve východočeském Kuksu. Na vázách najdeme reliéfy připomínající Poslední soud a Smrt, cestu doprovázejí Andělé žalostné a šťastné smrti.
Hřbitov ve Střílkách je místem neobyčejně zvláštním. Nebyl vlastně nikdy dokončen, jeho původní poslání bylo navíc v průběhu věků setřeno propojením dřívějšího rodového pohřebiště s novějším obecním hřbitovem. Přesto patří k velmi hodnotným barokním památkám jižní Moravy, je mimořádným vyjádřením barokní zbožnosti i tehdejšího chápání smyslu lidského života a smrti. Nejspíš ani příliš nenadsadíme, řekneme-li, že samotná jeho nedokončenost je vlastně nejnázornějším dokladem marnosti veškerého lidského snažení – vanitas vanitatum v té nejkrystaličtější podobě. Duch tohoto pietního místa jistě dokáže silně oslovit každého příchozího.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 20. 4. 2019.