Syn.: Arctio lanuginosum Lam., Bellis dentata (Viv.) DC., Bellis majoricensis Gand., Bellis prostrata Pomel, Bellis radicans Coss. et Durieu ex Batt. et Trab., Bellis ramosa Lam., Bellis repens Lam., Bellis vandasii Velen. ex Nyman, Bellium bellidioides (L.) Desf., Bellium bellioides G. Don, nom. illeg., Bellium dentatum (DC.) Viv., Cineraria corymbosa Moench, Diplopappus annuus (L.) Bluff et Fingerh., Diplopappus dubius Cass., Erigeron annuus Sessé et Moc., nom. illeg., Erigeron bellidioides Spenn., Erigeron diversifolius Rich. ex Rchb., Erigeron heterophyllus Muhl. ex Willd.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste téměř v celém Středozemí od Portugalska až po Řecko, na Blízkém východě od Turecka po Izrael a Jordánsko, v severní Africe od Maroka po Libyi, také na Kanárských ostrovech. Z Německa se udává druhotný výskyt.
Ekologie: Roste na loukách a úhorech, zejména v době vegetační sezóny poněkud vlhčích.
Popis: Drobná jednoletá bylina, dorůstá výšky 4–6(–20) cm, jemně pýřité lodyhy jsou jednoduché nebo na bázi větvené, obvykle vystoupavé. Listy tvoří rozvolněnou přízemní růžici, jsou obkopinaté až kopisťovité, 9–15 mm dlouhé a 3–5 mm široké, brvité, na okraji drobně zoubkované. Úbory jsou koncové, mají 6–10 mm v průměru; zákrov je polokulovitý, dvouřadý; lůžko úboru postrádá plevky; jazykovité květy na okraji úboru jsou samičí, ligula je bílá; trubkovité květy uprostřed úboru jsou oboupohlavné, mají 5zubou žlutou korunu. Plody jsou asi 1 mm dlouhé brvité nažky.
Záměny: Jde o jediný jednoletý druh sedmikrásky v Evropě.
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, dne 17. 5. 2013 (Itálie, Sardinie, Villanova Monteleone, Nuraghe Appiu).