Syn.: Bergenia biflora Moench, nom. illeg., Bergenia bifolia Moench, Bergenia cordifolia (Haw.) Sternb., Saxifraga cordifolia Haw., Saxifraga crassifolia L.
Česká jména: bergenie tučnolistá (Dostál 1950), badan tučnolistý (Dostál 1989), badan, bergénie (Mareček 1994), bergenie tučnolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: bergenia tučnolistá (Dostál 1950)
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Rozšíření: Severoasijský druh – areál se táhne od Altaje přes Kazachstán, západní Čínu a severní Mongolsko až na ruský Dálný východ a do Koreje. Pěstuje se jako okrasná rostlina, místy i zplaňuje (Evropa).
Ekologie: Roste v lesích, na stinných svazích, v nadmořských výškách od 1100 do 1800 m. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, lysá, 15–30 cm vysoká. Listy všechny bazální, řapíkaté, široce obvejčité až podlouhlé, 15–30 cm v průměru, na okraji nezřetelně zvlněné a vroubkované nebo oddáleně zubaté, po obou stranách tečkované, lesklé. Kvetoucí stonek je přímý, bezlistý, s květy v husté latě, květy jsou pětičetné, korunní lístky obvejčité, 10–12 mm dlouhé, jasně purpurově růžové. Plodem je tobolka.
Využití: Bergenia crassifolia se pěstuje jako houževnatá okrasná trvalka v zahradách, parcích i na hřbitovech. Ještě častěji se však v kultuře objevují kultivary hybridního badanu Smithova (Bergenia ×smithii).
Uplatnění badan tučnolistý nachází také v tradiční medicíně, z listů se na Sibiři vaří speciální čaj.
Poznámka: Rod zahrnuje 10 druhů, všechny se vyskytují v Asii. Karl August von Bergen (1704–59), jemuž vzdává poctu rodové jméno, byl německý botanik.
Fotografováno dne 21. 4. 2014 (Česko, Čechy, Polabí, Chotuc).