Syn.: Biscutella valentina var. laevigata (L.) J. Grau et Klingenberg, Crucifera biscutella E. H. L. Krause, Thlaspidium laevigatum (L.) Medik.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Velmi polymorfní druh jihozápadní a střední Evropy, jehož areál sahá od severu a východu Pyrenejského poloostrova přes Francii, Belgii, Itálii, alpské země, Německo a Česko až po Východní Karpaty. Z tohoto území je uváděno 10–14 poddruhů, jen v alpské oblasti, odkud pocházejí tyto snímky, je rozlišováno zhruba šest poddruhů. Na českém území se vyskytuje dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia).
Ekologie: Roste v lesních lemech a křovinách, na skalnatých nebo kamenitých svazích, na sutích a píscích, častěji na vápenci. Kvete od května do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, 10–50(–70) cm dlouhou, jednoduchou nebo větvenou (subsp. laevigata). Bazální listy jsou kopinaté až vejčité, nebo kopisťovité, 1,5–13 cm dlouhé a 0,3–2 cm široké, někdy vytvářejí přízemní růžici (subsp. austriaca), jindy nikoli, jsou celokrajné (např. subsp. guestphalica) až chobotnatě zubaté (subsp. laevigata), nebo dokonce až hluboce zubaté (subsp. kerneri), lysé nebo chlupaté, lodyžních listů bývá 2–10, jsou menší, čárkovité, celokrajné. Květenstvím je řídký nebo hustý hrozen, kališní lístky jsou žlutozelené, korunní lístky jsou 4–8 mm dlouhé, nehetnaté, žluté. Plodem je „brýlovitá“ šešulka, 4–8(–15) mm dlouhá a 8–14(–30) mm široká, lysá nebo chlupatá.
Poznámka: K rodu Biscutella je v současnosti řazeno 57 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v Evropě, jihozápadní Asii a v severní Africe.
Fotografováno ve dnech 19. 6. 2004 (Rakousko, Raxalpe) a 17. 6. 2005 (Itálie, Dolomity).