Syn.: Bobartia burchellii Baker, Bobartia tubata Gillet
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Roste v Jihoafrické republice v provinciích Western a Eastern Cape, v oblasti mezi městečky Swellendam a Humansdorp. V areálu jsou rozlišovány 2 velmi podobné poddruhy, kromě nominátního ještě Bobartia macrospatha subsp. anceps, který se vyskytuje jen v pohoří Langeberg.
Ekologie: Provází formaci fynbos na živinami chudých kyselých pískovcích, klima je poněkud vlhčí, s mírnými zimami a velmi teplými léty. Lokality leží v nadmořské výšce 100–1050 m. Kvete na jaře, květy jsou opylovány včelami.
Popis: Stálezelená vytrvalá trsnatá bylina, oddenkový geofyt; lodyha je vysoká 50–110 cm. Listy jsou víceméně oblé, žlábkované, vyrůstají z báze rostliny. Květenství je hustý strboul na dlouhém stvolu, složený z (3–)8–30 velmi zkrácených vějířků, podepřených kožovitými hnědými toulci; květy jsou 6četné, pravidelné, s krátkou okvětní trubkou, cípy okvětí jsou téměř stejně velké, sytě žluté; tyčinky jsou 3, volné; semeník je spodní, čnělka je krátká, hluboce rozdělená do 3 nitkovitých ramen. Plodem je dřevnatá vejcovitá až čihovitá tobolka.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam květeny Jihoafrické republiky (2009) tento taxon klasifikuje jako vyžadující pozornost (LC).
Poznámka: Převážná většina z 15 druhů rodu Bobartia jsou endemity květenné říše Capensis. Pouze druh Bobartia orientalis směrem na severovýchod poněkud Capensis přesahuje a Bobartia gracilis roste výhradně mimo Capensis v jihoafrické provincii Eastern Cape.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 17. a 19. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Outeniqua Mountains, Spitskop; Wittedrift).