Syn.: Boronia tetrandra var. pilosa (Labill.) Hook. f.
Česká jména: boronka (Presl 1846)
Čeleď: Rutaceae Juss. – routovité
Rozšíření: Druh Boronia pilosa se vyskytuje v jihovýchodní Austrálii (od jihoaustralského Eyrova poloostrova a jihovýchodu Jižní Austrálie až po jižní Victorii) a na severní a východní Tasmánii (včetně ostrovů v Bassově průlivu).
Jsou rozlišovány čtyři poddruhy, přičemž nominátní poddruh se objevuje ve Victorii a na Tasmánii (na těchto snímcích). Boronia pilosa subsp. tasmanensis je endemitem jihovýchodní Tasmánie (Tasman and Forestier Peninsulas), poddruh subsp. parvidaemonis se vyskytuje výhradně na západě Victorie (Little Desert, Mount Arapiles), subsp. torquata na pomezí Jižní Austrálie a Victorie.
Ekologie: Roste ve sklerofytních lesích a v křovinaté vegetaci, na vřesovištích, často na skalnatých stanovištích. Kvete od listopadu do února.
Popis: Keř dosahující výšky okolo 150(–300) cm, s větvemi vystoupavými až přímými, chlupatými. Listy jsou 6–16 mm dlouhé a 4–17 mm široké, chlupaté nebo lysé, lichozpeřené, se 3–7 lístky, které jsou krátce řapíčkaté, obkopinaté až úzce obvejčité, 1,5–10 mm dlouhé a 0,5–1,5 mm široké, celokrajné, tupé. Květenství je terminální nebo axilární, (1–)3–6květé, stopky jsou asi 5 mm dlouhé; květy jsou 4četné, kališní lístky jsou úzce trojúhelníkovité, 1–3 mm dlouhé, lysé nebo chlupaté, korunní lístky jsou 4–7 mm dlouhé, růžové; nitky tyčinek jsou chlupaté, čnělka krátká, chlupatá, blizna hlavatá. Plody jsou měchýřky, 2,5–3 mm dlouhé.
Poznámka: K rodu Boronia je v současnosti řazeno 134 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v Austrálii, na Tasmánii a Nové Kaledonii. Francesco Borone (1769–94), jemuž vzdává rodové jméno poctu, byl předčasně tragicky zesnulý italský přírodovědec a sběratel rostlin.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).