Syn.: Cactus candelaris Meyen, Cereus candelaris Meyen
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Rozšíření: Druh západu středních And, vyskytuje se v jižním Peru (departmenty Arequipa a Tacna) a severním Chile (regiony Arica y Parinacota a Tarapacá). Jsou rozlišovány dva poddruhy, kromě nominátního je to ještě B. c. subsp. icaensis.
Ekologie: Roste na skalnatých, na sever orientovaných svazích a v suchých údolích, na plném slunci, navíc v extrémně suché oblasti s velmi vzácnými srážkami, kde období sucha trvá 8 až 12 měsíců, společně s druhy Ambrosia artemisioides, Atriplex imbricata, Balbisia microphylla, Cheillanthes pruinata, Corryocactus brevistylus, Descurainia stricta, Ephedra rupestris, Gilia glutinosa, Haageocereus fascicularis, Mentzelia ignea, Notholaena nivea, Ophryosporus pinifolius, Opuntia sphaerica, Oreocereus hempelianus, Oreocereus leucotrichus, Tarasa operculata, Trixis cacalioides. Objevuje se v nadmořských výškách od 1000 do 3300 m.
Popis: Velký kaktus s charakteristickým sloupovitým habitem, až 6 m vysoký. Stonek je nevětvený nebo v horní části větvený, s 50 žebry, hustě pokrytý hnědými trny, trnů je v areole 20–50, jsou 6–15 cm dlouhé. Větve jsou vystoupavé nebo i od stonku odstálé, zcela bez trnů nebo jen s několika štětinami. Květy jsou trubkovité, 8–12 cm dlouhé, vnější okvětní lístky jsou úzce kopinaté, vnitřní široce kopinaté, zhruba 3 cm dlouhé, bělavé až růžové, vykvétají v noci. Plod je v době zralosti žlutý, až 7 cm dlouhý, dužnatý, jedlý.
Ohrožení a ochrana: Tento druh je chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Fotografovala Ljuba Procházková, dne 11. 10. 2013 (Chile, okolí silnice Putre – Arica).