Syn.: Brunia superba Krauss ex Harv. et Sond.
Čeleď: Bruniaceae DC.
Rozšíření: Malý areál se rozkládá na jihu provincie Western Cape v Jihoafrické republice, v území na východ od Kapského Města od pohoří Hottentots Holland Mountains po Střelkový mys.
Ekologie: Součást formace fynbos na živinami chudých pískovcových, nebo i vápencových svazích, na půdách s minimem přístupného fosforu. Roste v podmínkách mediteránního klimatu s deštivými zimami, kdy teploty povětšinou nepoklesají pod bod mrazu, a horkými léty, během nichž nemusí po několik měsíců spadnout ani kapka deště. Vystupuje do nadmořské výšky 500 m.
Popis: Hustý, bohatě větvený keřík vysoký 0,6–1,5 m; z dřevnatého oddenku snadno znovu obrážející. Větvičky jsou hustě spirálovitě olistěné drobnými šupinovitými listy, které jsou podlouhlé, 3–5 mm dlouhé, nápadně sivé, na bázi bez zřetelného zúžení, k vrcholu zakřivené, na svrchní straně drobně chlupaté. Květy tvoří kompaktní strbouly 1,5–2 cm v průměru, které skládají latovité květenství, v němž může být až 400 květů; květy jsou droboučké, pětičetné; kalich je nepatrný, volný; koruna je pravidelná, volná, smetanově bílá; 5 tyčinek vyčnívá z květů; semeník je polospodní až spodní, dvoupouzdrý. Plody srůstají s neopadavými částmi květů do dřevnatých kulovitých „šištic“, které zůstávají na rostlinách více let.
Záměny: Šířeji rozšířený druh Bruna noduliflora se vyznačuje velmi krátkými, zelenými listy a poněkud menšími strbouly.
Ohrožení a ochrana: Ačkoli má druh nevelký areál, v Červeném seznamu květeny Jihoafrické republiky (2009) je hodnocen jako taxon vyžadující pozornost (LC – least concern).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich dne 13. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Hermanus, rezervace Fernkloof).