Syn.: Asclepias procera Aiton
Česká jména: plchoplod otevřený (Presl 1846)
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Rozšíření: Přirozený výskyt má v Africe (celá Sahara, Kapverdy), na jih zasahuje až do Nigérie, Kamerunu, Ugandy a Tanzánie, na východ areál pokračuje přes Arábii, Írán až do Indie a Indočíny (Barma, Thajsko, Vietnam). Invazně se ale šíří po teplých oblastech celého světa (Austrálie, Tichomoří, Latinská Amerika, Kalifornie aj.).
Ekologie: Roste v teplých oblastech na písčitých substrátech. V Austrálii roste na okrajích silnic, narušených místech, březích řek a pobřežních dunách. Daří se mu na chudých půdách, kde se přemírou pastvy snížila konkurence trav. Šíří se i do savan.
Popis: Silně mléčící jedovatý keř nebo až 5 m vysoký strom. Kůra je šedá a rozpraskaná, 15–30 cm dlouhé, 10 cm široké, vstřícně postavené, lehce zašpičatělé, dužnaté listy mají na povrchu šedavý voskový povlak. Bělavé, pětičetné, zvonkovité květy (1,5–2,5 cm) mají fialovou skvrnu na líci koruních plátků a jsou uspořádány do chocholíků. Velké, světle zelené, povoskované plody se během zrání postupně nafukují, zralé explosivně pukají, čímž do okolí vymršťují své plody – chlupaté nažky.
Záměny: Podobný druh Calotropis gigantea se liší menšími listy a naopak většími květy (4 cm) s koruními plátky vybíhajícími v dlouhou zahnutou špičku a uprostřed květu vystupující tmavě fialovou pakorunkou.
Využití: V lidovém léčitelství se jeho jedovatý latex užívá na léčbu ran a zánětů. Na Sahaře ho navíc přidávají do mléka jako syřidlo, ale také slouží k vyvolání potratu. Velmi silný jed calotropin může již při menším množství vyvolat zástavu srdce nebo při zasažení očí slepotu.
Poznámka: Pro své velké nafouklé plody a historicky doložený výskyt u biblické Sodomy bývá tato rostlina nazývána sodomské jablko.
Fotografováno v únoru 2009 (Venezuela, karibský ostrov Isla Caracas, NP Mochima).
Literatura:
Smith, Nicholas M. (2002): Weeds of the wet/dry tropics of Australia – a field guide. Environment Centre NT, Inc. 112 pp.
Hussey, B. M. J. Keighery, G.J. (1997): Western weeds: a guide to the weeds of Western Australia. Plant Protection Society of Western Australia. Victoria Park, W.A.
Wheeler, J. R. Rye, Barbara L. Koch, B. L. Wilson, A.J.G. (1992): Flora of the Kimberley region. Western Australian Herbarium. Como, W.A.