Syn.: Capparis acuminata Roxb., nom. illeg., Capparis aeylanica Roxb., Capparis aurantioides C. Presl, Capparis crassifolia Kurz, Capparis dealbata DC., Capparis hastigera Hance, Capparis hastigera var. obcordata Merr. et F. P. Metcalf, Capparis horrida L. f., Capparis latifolia Craib, Capparis polymorpha Kurz, Capparis subhorrida Craib, Capparis swinhoii Hance, Capparis terniflora DC., Capparis xanthophylla Collett et Hemsl.
Česká jména: kapara (Hájek 1562, Presl 1846, Mareček 1994)
Čeleď: Capparaceae Juss. – kaparovité
Rozšíření: Druh jižní a jihovýchodní Asie, areál se rozprostírá v oblasti od Srí Lanky a Indie přes Barmu, Thajsko a Indočínu až po jižní Čínu a Indonésii.
Ekologie: Roste na křovinatých stanovištích, nezřídka na vápencových svazích či na písčitých půdách, stoupá do nadmořské výšky okolo 700 m. Kvete od února do dubna.
Popis: Poléhavý nebo opíravý keř s větvemi 2–5 m dlouhými, letorosty hustě chlupatými, s červenohnědými až šedivými hvězdovitými trichomy nebo s větvemi olysalými a trny špičatými, zakřivenými, 1–5 mm dlouhými. Listy jsou střídavé, řapíky 5–12 mm dlouhé, čepele eliptické až obvejčité, někdy jen čárkovité až eliptické, 3–8(–13) cm dlouhé a 1,5–4(–7,5) cm široké, poněkud kožovité, po obou stranách žláznaté nebo olysalé, se 3–7 vedlejšími žilkami na každé straně, na bázi klínovité, zaokrouhlené nebo mělce srdčité, na vrcholu zaokrouhlené, špičaté nebo zašpičatělé až hrotité. Květy vyrůstají v horní části mladých větví po 1–2(–4) v úžlabí listů, jejich stopka je až 18 mm dlouhá, krátce červenohnědě plstnatá; kališní lístky jsou 8–11 mm dlouhé a 6–8 mm široké, nestejné, vnější červenohnědě plstnaté, vnější kališní lístky jsou skoro okrouhlé, jeden je větší, kališní lístky vnitřní jsou eliptické; korunní lístky jsou bílé nebo žlutobílé, podlouhlé, 9–15 mm dlouhé a 5–7 mm široké; tyčinek je 30–45, jejich nitky jsou 3,3–4 cm dlouhé. Plod je ve zralosti červený až purpurový, elipsoidní, dosahuje průměru 2,5–4 cm.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 2. 4. 2011 (Vietnam, ostrov Cát Bà).