Syn.: Cestrum graciliflorum Dunal, Cestrum leucocarpum Dunal, Cestrum multiflorum Roem. et Schult., Cestrum propinquum M. Martens et Galeotti, Cestrum scandens Thibaud ex Dunal, Cestrum suberosum Jacq., Chiococca nocturna Jacq.
Česká jména: kladivník noční (Presl 1846)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Středoamerický druh rozšířený v oblasti od jihu Mexika a Kuby až po Panamu, zavlečený však také na jih USA a na sever Jižní Ameriky, do tropické Afriky, na Madagaskar, do Pákistánu, Indie, Nepálu, jižní Číny, jihovýchodní Asie, východní Austrálie, na Nový Zéland a mnohé pacifické ostrovy. V některých oblastech (např. Nový Zéland, Tichomoří) má jeho šíření invazivní charakter.
Ekologie: Ve své domovině roste v křovinách, suchých i vlhkých lesích, stoupá do nadmořské výšky okolo 1500 m. V sekundárním areálu jej najdeme často na stanovištích narušovaných lidskou činností, v okolí lidských sídel a zahrad, na rumištích a skládkách, kolem cest, ale proniká i na přírodní stanoviště (lesy a jejich lemy, křoviny), kde může vytlačovat původní vegetaci. Kvete po celý rok.
Popis: Stálezelený keř nebo menší strom, 100–300(–500) cm vysoký. Větve jsou zelené, jemně chlupaté, hustě olistěné. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, vejčité až kopinaté, 6–11 cm dlouhé, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, jemně chlupaté nebo olysalé. Květenství je terminální i axilární, latnaté, mnohokvěté; listeny jsou úzce kopinaté, 2–3 mm dlouhé; květy jsou v noci výrazně vonné; kalich je zvonkovitý, 2–3 mm dlouhý, lysý; koruna je nazelenalá, žlutobílá či nažloutlá, korunní trubka je štíhlá, 14–19 mm dlouhá, vně lysá, zakončená 5 trojúhelníkovitými cípy. Plodem je elipsoidní až obvejcovitá bobule, 7–10 mm dlouhá, ve zralosti bílá.
Využití: Vysazuje se v tropických zahradách především pro své v nočních hodinách výrazně vonné květy. Všechny části rostliny jsou značně jedovaté.
Poznámka: Rod Cestrum zahrnuje okolo 250 druhů, které pocházejí z Nového světa.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 5. 5. 2016 (Nepál, Káthmándú, Pašupatináth).