Syn.: Espeletia moritziana Sch. Bip. ex Wedd., Espeletia moritziana Sch. Bip., Espeletia oppositifolia Sch. Bip. ex Wedd.
Čeleď: Asteraceae Juss. – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit severoandských horských skupin v severozápadní Venezuele, dosud byl zjištěn ve státech Táchira a Mérida. Není vyloučen ani výskyt v přilehlé části Kolumbie, údaje ze vzdálenějších částí obou zemí se zřejmě vztahují k dalším blízce příbuzným druhům.
Ekologie: Roste ma kamenitých horských svazích ve formaci páramo, lokality leží v nadmořských výškách 2200–4350 m.
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří mohutné bultovité trsy na dřevnatých kmíncích až 60 cm vysokých; pevné lodyhy dorůstají výšky 40–60 cm. Listy jsou střídavé, přisedlé, čárkovité, 25–48 cm dlouhé a jen 0,8–1,4 cm široké, hustě oboustranně zlatavě nebo narezavěle plstnaté, celokrajné, dlouze zašpičatělé. Úžlabní lodyhy nesou jen jediný velký, za květu nicí úbor o průměru 4–4,5 cm; zákrov je dvouřadý, vnější zákrovní listeny jsou hustě plstnaté, 1,8–3 mm široké, na vrcholu vytažené v prodlouženou špičku; lůžko úboru je plevkaté; samičích jazykovitých květů je 400–700, jsou 4,5–7 mm dlouhé, kratší než zákrov, liguly jsou vně červené, dovnitř žluté, trubkovité květy jsou oboupohlavné, funkčně samčí, načervenalé. Plody jsou trojhranné lysé černé nažky 2–2,5 mm dlouhé, chmýr chybí.
Poznámka: Rod Coespeletia je blízce příbuzný rodu Espeletia a odlišuje se především jinou stavbou květenství: úbory jsou buď uspořádány v hroznech, nebo rostou jednotlivě na koncích stvolů, jako je tomu v případě tohoto druhu.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 9. a 10. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).