Syn.: Cerdana alliodora Ruiz et Pav., Cerdana cujabensis Silva Manso ex A. DC., Cordia alliodora (Ruiz et Pav.) Cham. ex A. DC., Cordia andina Chodat, Cordia cerdana Roem. et Schult., Cordia cujabensis Silva Manso et Lhotsky ex Cham., Cordia goudotii Chodat, Cordia velutina Mart., Gerascanthus alliodorus (Ruiz et Pav.) M. Kuhlm. et Mattos, Gerascanthus cujabensis (Silva Manso et Lhotzky ex Cham.) Borhidi, Gerascanthus velutinus Fresen., Lithocardium alliodorum Kuntze, Lithocardium cujabense Kuntze
Česká jména: obduž (Presl 1846), kordie (Polívka 1908)
Čeleď: Cordiaceae Dumortier – kordiovité
Rozšíření: Rostlina s dosti velkým areálem, který se táhne ve Střední Americe od mexického státu Sinaloa až po Panamu, dále na ostrovech v Karibském moři a v Jižní Americe od Kolumbie do Bolívie a Brazílie. Druhotný výskyt byl zaznamenán na Floridě, ale pěstuje se i jinde v tropech. Výskyt v Paraguayi a severní Argentině, uváděný některými prameny, není spolehlivý a může se týkat jiných druhů početného rodu.
Ekologie: Rychle rostoucí dřevina tropických primárních i sekundárních lesů, roste občas i podél vodních toků. Provází jak území s pravidelně celoročně rozloženými srážkami, tak území s výraznější suchou periodou, je tolerantní k oslunění a je často k vidění i jako solitéra na pastvinách nebo na plantážích. Vystupuje do nadmořských výšek 1500 m. Květy se otvírají večer a jsou opylovány můrami. Drobné plody se šíří větrem.
Popis: Poloopadavý strom dorůstající až 20(–30) m výšky, s přímým válcovitým kmenem až 90 cm v průměru; borka je šedá, jemně rýhovaná, často porostlá lišejníky; větve jsou v uzlinách často zduřelé, duté a osídlené koloniemi mravenců z rodu Azteca; letorosty jsou pokryté hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé; řapík je až 3 cm dlouhý; čepel je eliptická až kopinatá, 7–18(–21) cm dlouhá a 3–8 cm široká, drsná, zejména na rubu s hvězdovitými chlupy, na bázi zaokrouhlená, celokrajná, na vrcholu špičatá nebo zašpičatělá. Květenstvím je koncová lata vijanů; květy jsou 5četné, vonné; kalich je trubkovitý, 4–5,5(–6,5) mm dlouhý, zpravidla s 10 žebry; koruna je 8–12(–14) mm dlouhá, s trubkou ukrytou v kalichu, cípy jsou zvonkovitě rozestálé, 5–7,5 mm dlouhé; tyčinek je 5, bázemi přirostlých ke korunní trubce; gyneceum má svrchní semeník. Plodem je jednosemenná nažka, asi 0,5 cm dlouhá, se zaschlou neopadavou korunou.
Využití: Dřevo má hospodářský význam, lze jej využít jako stavební materiál i jako surovinu k výrobě nábytku. Je trvanlivé, snadno opracovatelné, ale přitom pevné a pružné. Dnes se využívá i k zalesňování opuštěné zemědělské půdy.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 21. 2. 2009 (Kostarika, La Fortuna).