Syn.: Arabis sophia (L.) Bernh., Crucifera sophia (L.) E. H. L. Krause, Discurea sophia (L.) Schur, Hesperis sophia (L.) Kuntze, Phryne sophia (L.) Bubani, Sisymbrium parviflorum Lam., Sisymbrium persicum Spreng., Sisymbrium sophia L., Sisymbrium tripinnatum DC., Sophia chirurgorum Garsault nom. inval., Sophia lobelii Rupr., Sophia multifida Gilib., Sophia parviflora (Lam.) Standl., Sophia sophia (L.) Britton nom. inval., Sophia vulgaris Fourr.
Česká jména: hulevník mnohodílný (Polívka 1900), úhorník mnohodílný (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: úhorník liečivý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Původní je v Evropě, v jihozápadní, střední a východní Asii a v severní Africe. V Evropě je dnes již dosti obtížné stanovit hranice původního výskytu; pravděpodobně je původní v teplejších jižních částech Evropy, ve střední a severní Evropě se vyskytuje jako archeofyt. V Asii se vyskytuje od Kazachstánu po Čínu a Japonsko, na Tchaj-wan již nezasahuje. Nepůvodní je takřka na celém území Severní Ameriky (mimo polární oblasti), ve Střední a Jižní Americe (střední Chile a Patagonie), jižní Africe, v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandu. U nás se vyskytuje dosti hojně v teplých oblastech, se vzrůstající nadmořskou výškou s ubývající četností, do hor je jen vzácně zavlékán (v Číně ovšem roste až do 4200 m n. m.).
Ekologie: Synantropní druh, rostoucí na polích a úhorech, na rumištích, skládkách a haldách, často také podél komunikací a na železničních náspech; mimo Evropu i v pouštních oblastech. Preferuje osluněná stanoviště s kyprým či sypkým substrátem bohatým na živiny. Kvete od konce dubna do září, někdy až do října.
Popis: Jednoleté či ozimé byliny. Lodyha (10–)20–80(–120) cm vysoká, nevětvená, větvená v horní polovině nebo na úživnějších stanovištích od báze větvená, olysalá až šedě pýřitá. Listy pýřité až olysalé, dolní listy krátce řapíkaté, 2–3krát peřenosečné, až 12 cm dlouhé, s 6–8 páry úkrojků; horní listy přisedlé, 1–2krát peřenosečné. Květy v hustých prodloužených hroznech; kališní lístky 2,8–3,6 mm dlouhé, zelené; korunní lístky kratší než kališní, 1,8–2,9 mm dlouhé, na vrcholu zaokrouhlené až mělce vykrojené, bledě citrónově žluté; tyčinky delší než kalich, 3,2–4,5 mm dlouhé; plodní stopky odstálé až rozkladité; šešule (7–)10–25(–29) mm dlouhé, asi 1 mm široké, obloukovité, řidčeji rovné. Semena skořicově hnědá.
Záměny: U nás díky charakteristickým 2–3krát peřenosečným listům nezaměnitelná brukvovitá rostlina. Druh je ovšem dosti variabilní – běžně je možné najít jak subtilní nevětvené rostliny, tak i mohutné, bohatě větvené jedince. V jednotlivých oblastech je variabilní také např. hustota odění a poměr délky korunních a kališních lístků.
Fotografováno dne 17. 5. 2012 (Česko, Tuchlovice, výsypka).