Čeleď: Scrophulariaceae – krtičníkovité
Rozšíření: Druh jižní Afriky – vyskytuje se v Lesothu a přilehlé oblasti Drakensberg v Jihoafrické republice (KwaZulu-Natal a Orange Free State).
Ekologie: Roste podél horských potoků, na okrajích lesů, ve vyšších polohách na vlhkých kamenitých svazích, v oblasti s letními srážkami, v nadmořské výšce od 1800 do 2440 m.
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina, dorůstá výšky 15–30 cm. Lodyhy jsou větvené, kořenující, listy vejčité, 3–4 cm dlouhé, okrouhlé u báze, zužující se k vrcholu, na okraji zubaté, poněkud masité, jasně zelené, jejich povrch je lysý nebo krátce chlupatý. Květenstvím je terminální hrozen, kalich je 5četný, cípy jsou nejstejně dlouhé, chlupaté, koruna je mírně 2pyská, nálevkovitá, až 3 cm v průměru, s laloky rozestálými, jasně růžovými, se zvětšeným spodním lalokem. V korunní trubce je viditelná tmavě žlutá a červenohnědá skvrna, po stranách i průsvitné skvrny. Ostruhy jsou dolů zahnuté. Plody jsou tobolky 7–11 mm dlouhé.
Využití: Druhy rodu Diascia a jejich kultivary jsou oblíbené jako okrasné letničky do závěsných košů, ale i záhonů a skalek.
Poznámka: Rod Diascia endemický v jižní Africe čítá asi 70 druhů rostoucích převážně ve východní části této oblasti (Lesotho, Transkei, Orange Free State, Natal a Eastern Cape). Druhy Diascia jsou opylovány specializovaným rodem včel (Rediviva sp.), jejichž přední nohy jsou asi trojnásobně delší než ostatní, aby mohly dosáhnout do ostruhy květu. Nohy jsou pokryty štětinkami umožňujícími narušení buněk obsahujících olej a absorbovat jej. Zatímco včela sbírá olej v ostruhách, prašníky květu se přitisknou na tělo včely. Včela pak přenese pyl z jedné rostliny na druhou a dochází k opylení. Druhy Diascia, které rostou společně ve stejné oblasti, vyvinuly odlišné uspořádání tyčinek, aby se jejich pyl ukládal na jiné části těla včely, čímž se zabrání křížovému opylení.
Fotografováno dne 12. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Drakensberg, Sentinel, Royal Natal National Park).