Syn.: Dipelta floribunda var. parviflora Rehder, Linnaea dipelta Christenh.
Česká jména: dvojštítník mnohokvětý (Mareček 1996)
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Druh střední Číny, jehož areál sahá od provincií Kan-su a Šen-si na severu až po S’-čchuan, Kuang-si a Chu-nan na jihu.
Ekologie: Roste ve smíšených lesích a křovinaté vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 600 až do 2200 m. Kvete od dubna do června.
Popis: Opadavý keř až menší strom dosahující výšky až okolo 6 m. Letorosty jsou žláznatě chlupaté, později olysalé. Listy jsou vstřícné, řapík je 6–14 mm dlouhý, čepel je kopinatá až vejčitá, 4–10 cm dlouhá a 1,5–6 cm široká, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, celokrajná, někdy s 2 nebo 3 zuby při vrcholu listu, na vrcholu špičatá až zašpičatělá, na střední žilce bíle chlupatá. Květenství je latnaté, stopka je až 10 mm dlouhá; květy jsou podepřeny 4 listeny, 2 vnější jsou větší, štítnaté, blanité, v době plodu dosahují šířky až okolo 20 mm, 2 vnitřní jsou menší, nestejné; kalich je 5cípý, žláznatě chlupatý, cípy jsou čárkovité, 5–7 mm dlouhé; koruna je 2pyská, 25–40 mm dlouhá, bílá až růžová, horní pysk je 2laločný, dolní pysk je 3laločný, s oranžovožlutou retikulátní kresbou; tyčinky jsou 4, čnělka je nitkovitá, lysá nebo řídce chlupatá. Plodem je nažka s patrným vytrvávajícím kalichem, uzavřená do 2 zvětšených listenů.
Využití: Okrasná dřevina, pozoruhodná především v době květu, ale jistě zajímavá i svými vytrvávajícími listeny. Občas je pěstována i ve střední Evropě.
Poznámka: Rod Dipelta zahrnuje tři druhy, všechny pocházejí z Číny. Novější literaturou (Christenhusz) bývá přiřazován k rodu Linnaea (společně s rody Abelia, Diabelia, Kolkwitzia a Vesalea).
Fotografovali Ladislav Hoskovec, dne 6. 6. 2019 (Belgie, Brusel, Le Botanique), Věra Svobodová, dne 13. 5. 2020 (Česko, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).