Syn.: Dipsacus horridus Opiz, Dipsacus sylvestris Huds.
Česká jména: planá šťetka (Hájek 1562), štětka planá (Huber 1596, Kubát 2002)
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Rozšíření: Západní, střední a jižní Evropa, Malá Asie a Írán. Druh byl zavlečen i na makaronéský ostrov Tenerife a do Severní a na jih Jižní Ameriky (Argentina, Uruguay). U nás se vyskytuje roztroušeně až hojně především v teplejších oblastech, jinde jen vzácně nebo chybí.
Ekologie: Roste při okrajích křovin, na pastvinách, mezích a náspech, při okrajích cest, na navážkách a náplavech, na rumištích a skládkách, v brownfieldech, v pásmu od nížin do pahorkatin. Kvete od července do září.
Popis: Dvouletá bylina, 80–150(–200) cm vysoká. Lodyha je přímá, ostnitá, v horní části větvená, přízemní růžice celistvých listů s obvejčitou až eliptickou čepelí za květu již odumřelá, lodyžní listy jsou přisedlé, kopinaté až obvejčité, vroubkované až pilovité, na bázi srostlé. Květy ve válcovitém nebo vejcovitém strboulu, 4–8 cm dlouhém, zákrovní listeny obloukem vztyčené, ostnité, plevky strboulu mají špičku rovnou a jsou delší než květy, koruna je asi 13 mm dlouhá, světle fialová. Plodem je nažka.
Využití: Sušené strbouly se s oblibou používají do květinových vazeb, občas se tyto rostliny vysazují i v zahradách. Léčitelé doporučují používat štětky při léčbě komplikovaných průběhů boreliózy. Odborné medicínské studie, které by tuto terapii potvrdily, nejsou k dispozici, současné farmakologické výzkumy však přítomnost řady bioaktivních látek v těchto rostlinách potvrzují.
Poznámka: K rodu Dipsacus je v současnosti řazeno 21 druhů (POWO 2021), které se vyskytují na východní polokouli. Byly však zavlečeny i do Nového světa.
Fotografováno v červnu 2005 (Česko, Morava, Hustopečská pahorkatina, Hovoranské louky).