Syn.: Geissorhiza bellendenii MacOwan, Geissorhiza lewisiae R. C. Foster, Ixia monanthos Thunb., nom. illeg.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Jihoafrické republice v provincii Western Cape, kde roste na malém areálu (celkem asi 860 km2) v pobřežních plošinách podél západního pobřeží severně od Kapského Města mezi městečky Darling, Malmesbury a Joostenberg. V nedávné době byl od tohoto druhu oddělen druh Geissorhiza lewisiae.
Ekologie: Typickým biotopem jsou vlhčí typy renosterveldu, travnatá až prameništní místa mezi nízkými křovinami v oblastech se zimními dešti a letním suchem. Geologickým podkladem jsou zvětraliny žuly, na stanovišti bývají hlubší písčité půdy, na jaře dostatečně zásobené vodou. Často tvoří početné kolonie. Kvete na jaře.
Popis: Drobná vytrvalá hlíznatá bylina, dorůstá výšky (5–)10–20 cm. Hlízka je pokryta tmavými, černohnědými šupinami; listy vyrůstají přímo z hlízky, jsou 3–4, čárkovitě kopinaté, ploché, s dlouhou prodlouženou špičkou. Lodyha je přímá, jemně pýřitá, nese chudý vějířek dlouze stopkatých květů. Široce zvonkovité květy 3–5 cm dlouhé mají okvětí s kratičkou trubkou a 6 stejnými kopinatými cípy, které jsou sytě modrofialové, světle žlutý střed je lemován tenkou tmavočervenou a výraznou černou linií; tyčinky jsou 3, prohnuté, vyniklé; gyneceum tvoří 3 srostlé plodolisty se spodním semeníkem. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Podle Červeného seznamu flóry Jihoafrické republiky patří k ohroženým druhům (EN). Důvodem je vazba na velmi ohrožený typ stanoviště, který je navíc chráněn jen asi na 1 % své rozlohy. V současnosti existuje zřejmě posledních 6–9 populací.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 24. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape, Darling, Darling Renosterveld Reserve a Oudepost Reserve).