HIBBERTIA PROCUMBENS (Labill.) DC. – sklopouch poléhavý

Syn.: Candollea enervia (DC.) Druce, Dillenia procumbens Labill., Hibbertia angustifolia Salisb., Pleurandra enervia DC.
Česká jména: sklopouch (Presl 1848)
Čeleď: Dilleniaceae Salisb. – hodarovité

Hibbertia procumbens

Rozšíření: Vyskytuje se v jihovýchodní Austrálii (východ Nového Jižního Walesu, Victoria) a na Tasmánii.

Ekologie: Roste na písčinách v blízkosti pobřeží, na vřesovištích, v křovinaté vegetaci, méně často i v lesích, stoupá až do subalpínského stupně. Kvete od října do prosince.

Hibbertia procumbens

Popis: Keřík s větvemi poléhavými, až 30 cm dlouhými, lysými až chlupatými, vytvářejícími někdy až kobercovité porosty. Listy jsou přisedlé, čárkovité až úzce obkopinaté, někdy i slabě srpovitě zahnuté, 12–20 mm dlouhé a asi 2 mm široké, na bázi klínovité, po okraji někdy brvité, na vrcholu špičaté. Květy jsou přisedlé, kališní lístky jsou 10–15 mm dlouhé, lysé nebo po okraji brvité, korunní lístky jsou 9–15 mm dlouhé, žluté; tyčinek je obvykle 18–25, obklopují 3–4 plodolisty. Plodem je měchýřek.

Poznámka: Rod Hibbertia je dosti početný, v současnosti je k němu započítáváno 326 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v Austrálii, na Tasmánii, Nové Kaledonii, Fidži a Nové Guinei, ale také na Madagaskaru. Jejich určování nemusí být snadné.
George Hibbert (1757–1837), na nějž odkazuje rodové jméno, byl britský politik, amatérský botanik, rovněž sběratel vzácných knih, filantrop, mecenáš – podstatně méně lichotivý je fakt, že jeho finanční možnosti byly založeny na obchodu s otroky.

Hibbertia procumbens
Hibbertia procumbens
Hibbertia procumbens
Hibbertia procumbens

Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 28. a 29. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Cradle Mountain-Lake St Clair National Park).