Syn.: Ilex koshunensis Yamam., Ilex microcarpa Lindl. et Paxton, Ilex rotunda var. microcarpa (Lindl. et Paxton) S. Y. Hu, Ilex rotunda var. sinensis Masam., Ilex sasakii Yamam., Ilex unicanaliculata C. J. Tseng, Synstima rotundifolia Raf.
Česká jména: cesmína kulatá (Mareček 1997)
Čeleď: Aquifoliaceae Bercht. et J. Presl – cesmínovité
Rozšíření: Druh východní Asie, areál zahrnuje střední a jižní Činu, Tchaj-wan, Koreu, jižní polovinu Japonska a sever Vietnamu, v ostatních oblastech světa se pěstuje jen zřídka jako sbírkový strom.
Ekologie: Roste na horských svazích, jako příměs v jehličnatých podhorských lesích či ve stálezelených listnatých lesích a v jejich lemech, v nadmořské výšce od 400 až do 1100 m. Preferuje kyselé až neutrální půdy, polostín a dostatek vlhkosti. Kvete v dubnu a nápadné červené bobule dozrávají od října do prosince.
Popis: Keř nebo menší strom dosahující maximální výšky 18–20 m. Borka je šedá až šedočerná, letorosty jsou hranaté, lysé, zřídka poněkud ochmýřené, starší větévky jsou na průřezu kuželovité. Listy jsou řapíkaté, vejčité, obvejčité nebo eliptické, 4–9 cm dlouhé a 1,8–4 cm široké, kožovité, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, po obou stranách lysé, mají 6-9 párů postranních žilek. Květenství je vrcholičnaté, 4–13květé, s lysými stopkami o délce 3–15 mm, jak samčí, tak samičí bílé čtyřčetné květy jsou drobné, kalich má průměr 2 mm, radiálně symetrická koruna dosahuje zhruba 5 mm v průměru. Plodem je červená bobule, kulatá či mírně protáhlá o průměru 4–6 mm, s uschlými zbytky kalicha na vrcholku.
Využití: V asijské lidové medicíně byla kůra a případně listy používány proti horečce, podobně jako v Evropě vrbová kůra. Tato cesmína skutečně obsahuje látku syringin, která má částečně antipyretickou aktivitu, nicméně současně dráždí kůži a sliznice. Může vyvolat i závažnou alergickou reakci, a proto se v moderní medicíně nepoužívá.
Poznámka: Ilex rotunda patří do seznamu hibakujumoku stromů a keřů, které jsou v Japonsku ve velké úctě. Jako hibakujumoku je označen druh, kterému se prokazatelně podařilo přežít dopad atomové bomby na Hirošimu či Nagasaki v roce 1945. Po tři sekundy panovala údajně ještě 3 km od epicentra výbuchu taková teplota a záření, které by produkovalo čtyřicet našich Sluncí naráz. V epicentru se lidská těla vypařila a zůstaly po nich jen stíny na zdech. Nadzemní části rostlin na ulicích a v městských parcích byly okamžitě zlikvidovány jak teplotou, tak radiací. Kořeny, případně kmeny a větve stromů byly poškozeny poněkud méně, ale pouze některé druhy se dokázaly s touto zátěží vyrovnat a znovu obrazit. Je jich celkem 38 a jedním z nich je právě tato cesmína.
Fotografováno dne 23. 10. 2014 (Japonsko, Kjóto, Šosei-en).