Syn.: Bignonia africana Lam., Crescentia pinnata Jacq., Kigelia abyssinica A. Rich., Kigelia acutifolia Engl. ex Sprague, Kigelia aethiopica Decne., Kigelia aethiopum (Fenzl) Dandy, Kigelia angolensis Welw. ex Sprague, Kigelia elliottii Sprague, Kigelia elliptica Sprague, Kigelia erytraeae Mattei, Kigelia ikbaliae De Wild., Kigelia impressa Sprague, Kigelia lanceolata Sprague, Kigelia moosa Sprague, Kigelia pinnata (Jacq.) DC., Kigelia somalensis Mattei, Kigelia spragueana Wernham, Kigelia talbotii Hutch. et Dalziel, Kigelia tristis A. Chev., Sotor aethiopiumm Fenzl, Sotor aethiopum Fenzl, Tanaecium pinnatum (Jacq.) Willd., Tecoma africana (Lam.) G. Don, Tripinna africana (Spreng.) Voigt, Tripinnaria africana Spreng.
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Druh je rozšířen v celé subsaharské tropické Africe, od Eritreje, Čadu a Senegalu na severu po severovýchodní Namibii a KwaZulu-Natal na jihu. Pěstuje se v dalších tropických zemích jako okrasný strom – v Austrálii, USA a v části jihovýchodní Asie. Druh je jediným zástupcem rodu Kigelia.
Ekologie: Roste v otevřených lesích, na březích vodních toků a v zaplavovaných oblastech, vyskytuje se v nižších a středních polohách do nadmořské výšky 1200 m. Na jižní polokouli kvete od srpna do listopadu, plodí od prosince do června. Květy se otevírají večer po jednom na květenství a pouze na jednu noc. Jsou opylovány především netopýry, které láká výrazný pach a množství nektaru, a také některými druhy ptáků a hmyzu. Pokud je otevřený květ opylen, kvetení dalších poupat na téže latě se obvykle přeruší, aby se zabránilo současnému vývoji většího počtu těžkých plodů na stejné stopce.
Popis: Strom dorůstající výšky 2,5–18 m, s krátkým objemným kmenem a hustou okrouhlou korunou o šířce až 20 m; někdy roste jako keř 2–3 m vysoký. V oblastech s dlouhým obdobím sucha je opadavý. Borka je světle hnědá, hladká, na starších stromech šupinatá. Listy jsou nahloučené na koncích větví, vstřícné nebo v přeslenech po třech, 30–50 cm dlouhé, zpeřené, se 3–5 páry podlouhlých oválných lístků až 20 cm dlouhých a 6 cm širokých; terminální lístek může chybět; jsou kožovité, na obou stranách krátce štětinaté a slabě lesklé. Květenstvím jsou převislé laty, které nesou vodorovně orientované květy na 15–30 cm dlouhých stopkách. Koruna je zvonkovitá, asi 10 cm široká, tmavě oranžové až tmavě purpurové barvy se zelenými nebo žlutými žilkami, vně sametová. Plody jsou dřevité podlouhlé bobule 30–100 cm dlouhé a 8–18 cm široké, vážící 5–10 kg. Podle tvaru plodů má druh místní jména v anglickém překladu „Sausage Tree“ – klobásový nebo salámový strom. Dužnina je vláknitá, dužnatá a obsahuje množství tvrdých semen. Plody konzumují zvířata i ptáci a roznášejí semena v trusu.
Využití: Stromy Kigelia africana jsou posvátné pro mnoho komunit a jsou často chráněny i při kácení ostatních stromů v lese. Plody jsou pro člověka nepoživatelné, čerstvé plody jsou jedovaté, způsobují průjmy a puchýře v ústech a na kůži. Sušené a fermentované plody se používají ke zlepšení chuti tradičních piv. V době nedostatku se v afrických zemích jedí pražená semena. V tradiční medicíně se nezralé plody používají jako obklady na rány, hemoroidy, při revmatismu a jako kloktadlo při bolestech zubů, extrakty v palmovém vínu pro perorální léčbu pohlavních nemocí. Odvary z plodů a kůry slouží k odstranění cizopasníků ze zažívacího traktu. Z kořenů se získávalo žluté barvivo. Dřevo je světle hnědé, používá se pro ploty, bednění, krabice a výrobu kánoí.
V současné medicíně jsou výtažky z plodů Kigelia africana používány jako bylinná léčba ekzémů a lupénky, používají se také do kosmetických přípravků. Bylo zjištěno, že extrakty z kůry mají antibakteriální účinky. Druh je vysazovaný jako okrasný v parcích tropických a subtropických zemí světa.
Fotografovaly Věra Svobodová, ve dnech 15. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, Koko Crater Garden) a 17. 5. 2013 (Oahu, Honolulu), a Jindřiška Vančurová, dne 3. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Kruger National Park).