Syn.: Bonannia officinalis C. Presl, Brassica alba (L.) Rabenh., Brassica foliosa (Willd.) Samp., Brassica hirta Moench, Crucifera lampsana E. H. L. Krause, Eruca alba (L.) Noulet, Leucosinapis alba (L.) Spach, Napus leucosinapsis K. F. Schimp. et Spenn., Raphanus albus (L.) Crantz, Rhamphospermum album (L.) Andrz. ex Rchb., Sinapis alba L., Sinapis foliosa Willd.
Česká jména: bělohořčice bílá (Opiz 1852), hořčice bílá (Dostál 1950), hořčice setá, bělohořčice (Kubát 2002)
Slovenská jména: horčica biela (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Původní ve východní části Středozemí, v současné době díky zemědělskému využití pěstována plodina v mírném pásu a subtropech celého světa. U nás se pěstuje na polích od nížin po vrchoviny.
Ekologie: Vyhovují ji sušší oblasti. Pěstována na polích v termofytiku a mezofytiku, kromě toho občas zplaňuje podél silnic a železnic. Kvete od května do července.
Popis: Jednoletá, až 120 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, větvená, jemně rýhovaná a hustě štětinatě chlupatá. Listy střídavé, řapíkaté, lyrovitě zpeřené, úkrojky široce eliptické, koncový úkrojek výrazně větší než postranní. Květenstvím je hrozen, květy pravidelné, čtyřčetné. Kališní lístky podlouhle kopinaté, vyduté, lysé, žlutozelené. Korunní lístky 7–11 mm dlouhé, o polovinu až 2krát delší než kališní lístky, široce obvejčité, při bázi se klínovitě zužují, světle žluté. Plodem je šešule s 2–8 semeny.
Využití: Z rostliny se využívají především hořčičná semena, lisuje se z nich olej, který je zpracováván průmyslově, vyrábí se z nich i pokrmová hořčice. Rostlina nacházela uplatnění rovněž v tradiční medicíně.
O drobných semenech této rostliny se zmiňuje i Bible: Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: „Přejdi odtud tam“, a přejde; a nic vám nebude nemožné (Matouš 17, 20).
Fotografováno dne 6. 7. 2007 (Česko, Hřivice).