Syn.: Pandanus hornei Balf. f.
Čeleď: Pandanaceae R. Br. – pandánovité
Rozšíření: Endemit Seychelských ostrovů. Vyskytuje se pouze na větších a vyšších granitových vnitřních ostrovech Mahé, Praslin, Silhouette, La Digue a Curieuse. Druh byl nedávno vyčleněn z šířeji pojímaného rodu Pandanus, bylo do něj přeřazeno celkem sedm druhů, šest zbývajících roste na Madagaskaru.
Ekologie: V minulosti zřejmě celkem běžně podél potůčků v tropických deštných lesích. Vyhledává velmi vlhká, podmáčená stanoviště, často se stagnující vodou, kde vytváří vegetační dominantu (porosty tohoto pandánu jsou velmi vzdálenou analogií olšin). Vlivem objemného a pomalu se rozkládajícího opadu téměř úplně postrádají podrost. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře až do 500 m. V současné době je vinou přeměny původní vegetace na druhotné porosty (resp. urbanizované plochy) velmi roztroušený; typické kolonie M. hornei je možné nalézt např. v národním parku Morne Seychellois na ostrově Mahé na mokřadu Mare aux Cochons, nebo na ostrově Praslin v národním parku Vallée de Mai. I v národních parcích je ale ohrožován invazemi zavlačených druhů.
Popis: Dvoudomý vysoký strom, dorůstající výšky až 20 m, s velmi štíhlým rovným kmenem, který je vysoko rozvětvený do trojic větví; typická plochá koruna připomíná rozevřený deštník (v seychelské kreolštině se jmenuje vakwa parasol). Na samotné bázi kmene vyrůstají adventivní vzdušné kořeny, které svírají s osou kmene velmi ostrý úhel a vytvářejí kuželovitou strukturu. Listy jsou spirálovitě uspořádané pouze na koncích větví, mečovité, 3 m dlouhé, tmavozelené, na okraji a na středním žebru s červenavými ostny. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné. Samčí květy jsou světlé, zpola ukryté v listenech. Samičí květenství tvoří šištici s 80 květy. Zralá plodenství připomínají ananas, jsou téměř kulovitá, nicí, 30 cm dlouhá, červenofialová. Jednotlivé plody jsou vřetenovité, až 15 cm dlouhé, červenohnědé až šedavé, na vrcholu kuželovitě zúžené, bez mnohoúhlých dvůrků a pouze s tmavou tečkou, v bazální, poněkud dužnaté části nápadně žlutě až oranžově zbarvené. Dužnaté části plodů vykusují kaloni, kteří se podílejí na jejich šíření. Po kaloních hodech zůstávají na zemi útvary podobné štětkám na holení.
Poznámka: Martellidendron hornei je nejmohutnější ze seychelských pandánů, odlišuje se typickým stromovým, neklonálním vzrůstem, adventivní kořeny se tvoří, ale jsou přitom nápadně krátké a tvoří poměrně úzký kužel na bázi kmene.
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, ve dnech 6. a 13. 2. 2011 (Seychely, ostrov Mahé, národní park Morne Seychellois; ostrov Praslin, Salazie).