Syn.: Mimulus langsdorffii var. guttatus (Fisch. ex DC.) Jeps., Mimulus luteus auct. non L., Mimulus guttatus Fisch. ex DC.
Čeleď: Phrymaceae Schauer
Rozšíření: Původní na západě Severní Ameriky, od pacifického pobřeží po Dakoty, izolovaně se vyskytuje ještě v oblasti Velkých jezer. Odtud byla před dvěma sty lety zavlečena jako okrasná rostlina do Evropy, kde zdomácněla, byla zavlečena i na Nový Zéland a do jihovýchodní Austrálie. U nás se začala šířit v polovině 19. století. V současnosti roste převážně v podhůří (Šumava, horní tok Vltavy, Otava, podhůří Krkonoš, Krušných a Jizerských hor), ale i podél toků v nižších polohách.
Ekologie: Kejklířka roste podél potoků, řek, příkopů a struh. Vyhovují ji spíše polostinná stanoviště a vyhledává chudé, hlinité, písčité až kamenité vlhké půdy. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá, 25–50 cm vysoká bylina. Hlavní lodyha přímá až vystoupavá s vystoupavými postranními lodyhami, dutá, lysá. Dolní listy řapíkaté, horní přisedlé, lysé, široce vejčité, 4–6 cm dlouhé, 2–4 cm široké, zubaté. Květenstvím je hrozen. Kalich dvoupyský s trojúhelníkovitými cípy, koruna také dvoupyská, až 4 cm dlouhá, sytě žlutá. Při ústí korunní trubky se vyskytují žluté chlupy a červené skvrny.
Fotografovali Jindřich Houska, dne 19. 7. 2003 (Česko, Desná v Jizerských horách); František Mazáč, dne 28. 7. 2023 (Dánsko, Faerské ostrovy).