Syn.: Calamintha albiflora Vaniot, Cataria tomentosa Gilib., nom. inval., Cataria vulgaris Gaterau, Glechoma cataria (L.) Kuntze, Glechoma macrura (Ledeb. ex Spreng.) Kuntze, Nepeta americana Vitman, nom illeg., Nepeta bodinieri Vaniot, Nepeta citriodora Becker, Nepeta laurentii Sennen, Nepeta macrura Ledeb. ex Spreng., Nepeta minor Mill., Nepeta mollis Salisb., Nepeta ruderalis Boiss., nom. illeg., Nepeta tomentosa (Gilib.) Vitman, Nepeta vulgaris Lam.
Česká jména: kocurník (Hájek 1562, Huber 1596), šanta kočičí (Presl 1846, Opiz 1852), marulka kočičí, kočičí dunda (Sloboda 1852), šanta kočičí (Kubát 2002)
Slovenská jména: kocúrnik obyčajný (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Původní pravděpodobně v Mediteránu, Malé a Střední Asii (od Španělska přes Krym, Kavkaz a Turecko až do severního Íránu, severní Indie a Nepálu). Druh je však pěstován v mnoha oblastech světa, a tak se druhotně objevuje ve střední a jižní Číně, Japonsku, jihovýchodní Austrálii, střední, východní a západní Evropě i v Severní a Jižní Americe (USA, Kanada, Argentina). U nás je nepůvodní, vyskytuje se především v teplejších oblastech státu (zde archeofyt), objevuje se však například i v Krkonoších nebo na jihu Čech aj.
Ekologie: Ve střední Evropě roste obvykle v okolí měst a lidských sídel, na rumištích i kamenitých svazích, na okraji polí a cest, podél potoků, zejména na ruderálních stanovištích, především v pásmu nížin a pahorkatin, na Kleti však stoupá až do nadmořské výšky 1080 m. Kvete od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–70(–100) cm vysoká. Lodyha je přímá, 4hranná, v horní polovině větvená, chlupatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, trojúhelníkovité až vejčité, 4–6 cm dlouhé a 2–4 cm široké, na okraji vroubkovaně pilovité, na bázi uťaté nebo srdčité, krátce pýřité. Květy vyrůstají v koncových lichoklasech 3–4(–8) cm dlouhých, které jsou složeny v lichopřeslenů, kalich je do 1/4 členěný, cípy jsou nestejně dlouhé, špičaté, kališní trubka je úzká, koruna je výrazně 2pyská, bělavá až slabě namodralá, s drobnými červenofialovými skvrnkami na středním laloku dolního pysku, horní pysk je 2laločný, dolní 3laločný. Plodem je tvrdka.
Využití: V minulosti byla pěstována v zahradách jako léčivka, byla vysazována i jako nektarodárná rostlina. Pověsti o její oblibě mezi kočkami jsou z části pravdivé, značné procento domácích koček si s radostí obohatí šantou svůj jídelníček. Její užití trefně shrnul J. S. Presl (1846) do slov zapáchá pronikavě a chutná kořenně a hořce; druhdy v lékařství byla oblíbená. Kočky ji rády majíce v ní se válejí a ji také hryží. Dobře známou bylinou byla u nás šanta kočičí už v 16. století, zmiňuje se o ní v českém překladu Matthioliho Herbáře už Hájek (1562), Huber (1596) o ní píše, že kocurník jest známý a všechněm obecný.
Fotografováno dne 19. 6. 2012 (Česko, Čechy, Polabí, rostliny pocházejí z kultury).