Řeka Ohře je naší středně velkou řekou a v oblasti svého horního toku představuje nadmíru bohatý biotop vodních makrofyt. Ty zde osídlují proudící úseky řeky, klidové zátočiny, břehové lemy, ale také stojaté vody slepých a mrtvých ramenech. Mezi nejvýraznějšími patří rozhodně porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea) v klidnějších zónách toku a lakušníku (Ranunculus sp.) ve vodách středně rychlých.
Ohře pramení v Německu, na našem území v horní části délky toku protéká Chebskou a Sokolovskou pánví, kde vytváří četné přirozené meandry s mnoha starými rameny, dnes často slepými, někdy již zazemněnými. Ve střední části toku pak proráží Doupovské hory pod Krušnými horami a dolní část toku protéká Mosteckou pánví, nakonec v Dolnooharské tabuli v Litoměřicích ústí do Labe. Zaměřme se tedy alespoň na horní část toku mezi Chebem a Sokolovem.
Nástup vodních rostlin vázaných na různé části řeky začíná během roku o něco později než v samotné nivě či jinde v krajině středně vysoké pánve, vodní rostliny se začínají objevovat více až v květnu a většina z nich kvete během června a července. Tento mírný posun si můžeme vysvětlil chladnější vodou, kdy rostliny začínají růst až průměrná teplota vody přestane klesat pod životní minima.
V horní části toku má řeka nížinný charakter s mnoha slepými a mrtvými rameny a teče pomaleji. A právě v těchto klidnějších vodách můžeme velice často spatřit kvést nápadný stulík žlutý (Nuphar lutea). Vytváří rozsáhlé porosty s listy vzplývajícími na hladině, které často pokrývají souvislou plochu. V této části toku je řeka zarostlá vodními makrofyty téměř po celé svojí šířce. V mělčích vodách stulík často doprovází šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), v klidnějších vodách se uplatňuje zevar jednoduchý (Sparganium emersum). Pokud začne voda rychleji proudit, objevují se lakušníkové (Ranunculus sp.) porosty vlnící se v proudu vody a s bílými květy nad hladinou i pod ní; na horním toku Ohře dominuje lakušník štítnatý (Ranunculus peltatus), v nižších partiích se přidává taxonomicky složitý lakušník štětičkový (Ranunculus penicillatus), který s lakušníkem štítnatým vytváří hybridogenní populace. Nechybí ani stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), případně drobnější porosty několika druhů rdestů (Potamogeton sp.). Stejně jako lakušník vytváří v proudu řeky mohutné porosty i jiná rostlina s drobnými lístky, která nás zaujme svěže zelenou barvou. Jde o hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata). Téměř kobercovité porosty spolu s porosty stolístku zajišťují účinnou mechanickou filtraci vody, díky které je v letní sezoně voda v řece průzračně čistá.
Občas se tu můžeme setkat s menšími porosty skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris).
Při bahnitějších březích se objevuje žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) s drobnými bílými květy. Nepřehlédnutelné jsou trsy kosatce žlutého (Iris pseudacorus) rostoucí v bahnitých přeplavovaných místech, nejčastěji při březích slepých ramenech. Ten je v červenci již odkvetlý, ale na stejném stanovišti lze najít kvetoucí puškvorec obecný (Acorus calamus). Je to rostlina habitem podobná kosatci a výrazná svými mečovitými listy a zelenožlutou kvetoucí palicí. Rozemneme-li listy mezi prsty, ucítíme silnou citrónovou vůni.
Slepá ramena, kterých se zde nachází několik osídlují rostliny klidných zon, mezi nejčastějšími jsou opět stulíky, šípatky nebo také rdest vzplývavý (Potamogeton natans). V mělčích místech a vlhkých sezonně přeplavovaných depresích se občas objevuje žebratka bahenní (Hottonia palustris)
Rdesty zde vůbec představují zajímavou skupinu vodních makrofyt. Najdeme tu z nich například rdest kadeřavý (Potamogetos crispus), úzkolistý rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus) nebo vzácný rdest prorostlý (Potamogeton perfoliatus).
Břehy jsou často porostlé ostřicí Buekovou (Carex buekii), ještě častěji netýkavkou žlaznatou (Impatiens glandulifera) a mnoha dalšími druhy. Zajímavé jsou také popínavé lilek potměchuť a zejména šířící se štetinovec laločnatý (Echinocystis lobata).
Řeka však představuje natolik dynamický prvek, že ani pokus o úplný výčet zde rostoucích druhů by nebyl úplný, a tak nezbývá nic jiného, než se na mnohé další zajímavé druhy rostoucí v řece a při březích řeky podívat skutečně. Nejlepší je to na lodi, ta zaručuje dokonalý kontakt v vodními rostlinami.
