Syn.: Iris palustris Moench, Iris lutea Lam., Xiphion pseudacorus (L.) Schrank, Limnirion pseudacorus (L.) Opiz, Xyridion pseudacorus (L.) Klatt
Česká jména: kosatec žlutý bahnivý (Zalužanský 1592), kosatec vodní (Presl 1819, Sloboda 1852), kosač vodní (Opiz 1852), kosatec žlutý (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: kosatík kosač (Reuss 1853), kosatec žltý (Novacký 1936, Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Kosatec žlutý je rozšířen skoro v celé Evropě, dále na Kavkaze, v Přední Asii a v severní Africe. Byl zavlečen do velké části Severní Ameriky i na jih Jižní Ameriky (střední Chile, střední Argentina, Uruguay). U nás místy roste na březích vodních ploch, mokřadech atd., vyskytuje se roztroušeně po celém území, mimo horské oblasti. V teplejších oblastech dosti hojný.
Ekologie: Kosatec žlutý vyhledává mokrá a bahnitá místa, břehy stojatých i mírně tekoucích vod, příkopy a rákosiny. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina se silným rozvětveným oddenkem a mečovitými listy. Výška tohoto kosatce se pohybuje od 50 do 150 cm. Kvete žlutými květy (vzácně bledě žlutými, až bílými), vnější okvětní lístky jsou bez kartáčku, mají fialově hnědou kresbu. Vnitřní tři cípy okvětní jsou vzpřímené. Plodem je trojhranná tobolka.
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh ve Švýcarsku.
Poznámka: Oddenek kosatce žlutého se používal v léčitelství.
Fotografovali Lubomír Rak, dne 29. 5. 2004 (Česko, Čechy, Poděbradsko), a Ladislav Hoskovec, v červnu 2007 (Praha) a dne 21. 5. 2018 (Český Brod).