OREOPOLUS GLACIALIS (Poepp.) Ricardi

Syn.: Cruckshanksia glacialis Poepp., Cruckshanksia oblonga F. Meigen, nom. inval., Cruckshanksia patagonica (Speg.) Macloskie, Oreopolus citrinus Schltdl., Oreopolus patagonicus Speg.
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité

Oreopolus glacialis

Rozšíření: Druh andské oblasti nejjižnější části Jižní Ameriky, areál se táhne po chilsko-argentinské hranici od Ohňové země na jihu až po argentinské provincie Neuquén a Mendoza na severu.

Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých horských svazích, ale i v písčitých stepích, v nadmořských výškách zhruba od 300 až do 3500 m, tedy na jihu areálu v nadmořských výškách nižších, na severu naopak vyšších. Kvete od listopadu do února.

Oreopolus glacialis

Popis: Vytrvalá bylina kobercovitého habitu s listy vyrůstajícími na krátkých lodyhách ve zdánlivých růžicích po třech. Listy jsou krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, 3–9(–15) mm dlouhé a 1,3–4(–6) mm široké, poněkud dužnaté. Květy vyrůstají jednotlivě nebo po několika, jsou oboupohlavné, přisedlé, světle až sytě žluté, vonné, kališních lístků je 5, jsou 5–7 mm dlouhé, kopinaté, koruna je řepicovitá, korunní trubka je 16–23 mm dlouhá, chlupatá, korunní cípy jsou podlouhle kopinaté, až 6 mm dlouhé; tyčinek je 5. Plodem je 5–8 mm dlouhá tobolka.

Poznámka: Rod Oreopolus je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh.

Oreopolus glacialis
Oreopolus glacialis
Oreopolus glacialis

Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 1. 2019 (Argentina, Parque nacional Los Glaciares, svahy vrchu Loma del Pliegue Tumbado, El Chaltén).