Syn.: Oritina acicularis R. Br.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Tasmánský endemit, vyskytuje se v horských oblastech ostrova.
Ekologie: Roste v subalpínské a alpínské keříčkové vegetaci, na vřesovištích, na kamenitých polích a svazích, v mokřinách, společně například s druhy Athrotaxis cupressoides, Diselma archeri, Dracophyllum persistentifolium, Epacris serpyllifolia, Nothofagus gunnii, Olearia ledifolia aj. Kvete od listopadu do prosince.
Popis: Keř dosahující výšky 100–150 cm, s větvemi vystoupavými až přímými, žlutozelenými, olysalými. Listy jsou jen krátce řapíkaté, jehlicovité, 10–35 mm dlouhé, na vrcholu ostře zašpičatělé, na líci s výraznou rýhou, žlutozelené, lysé. Květenství je terminální nebo axilární; listeny jsou vejčité, až 3,5 mm dlouhé, po okraji brvité; 4 okvětní lístky jsou 4–5 mm dlouhé, bělavé až narůžovělé, zahnuté, čnělka je růžová. Plodem je elipsoidní měchýřek, zhruba 15 mm dlouhý, zelený až červenohnědý, lysý.
Poznámka: K rodu Orites v současnosti patří osm druhů (POWO 2024), vyskytují se ve východní Austrálii, na Tasmánii a na jihozápadě Jižní Ameriky – patrně gondwanský element. Z Tasmánie jsou uváděny čtyři druhy tohoto rodu.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 11. 2023 (Austrálie, Tasmania, Mount Field National Park).