Syn.: Clerodendranthus spicatus (Thunb.) C. Y. Wu, Clerodendranthus stamineus (Benth.) Kudô, Clerodendrum spicatum Thunb., Ocimum aristatum Blume, Ocimum grandiflorum Blume, nom. illeg., Orthosiphon grandiflorus Bold., nom. illeg., Orthosiphon spicatus (Thunb.) Backer, Bakh. f. et Steenis, nom. illeg., Orthosiphon spiralis (Lour.) Merr., Orthosiphon stamineus Benth., Orthosiphon tagawae Murata, Orthosiphon velteri Doan, nom. inval., Trichostema spirale Lour.
Česká jména: trubkovec osinatý (Mareček 1999)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Druh byl popsán z indonéské Jávy, vyskytuje se i na dalších indonéských ostrovech, v Malajsii, Thajsku, Barmě, Indočíně, na Filipínách, Indii i na Srí Lance, rovněž v jižní Číně, na Tchaj-wanu a v severovýchodní Austrálii. V současnosti se pěstuje i v ostatních regionech s vlhkým subtropickým a tropickým klimatem (Jižní a Střední Amerika) kvůli léčebnému využití či jako kuriozita.
Ekologie: Rostlině vyhovují vlhké rozvolněné lesy a křovinaté pláně, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1500 m. Ideálně roste v polostínu, ale i na plném slunci, pokud má dostatek vláhy. Patří mezi medonosné rostliny, láká nejvíce blanokřídlý hmyz a motýly, ale přitahuje i drobné ptáky, kteří se živí nektarem. Často nepřetržitě kvete od května až do listopadu.
Popis: Statnou vytrvalá bylina, která dosahuje výšky 100–150 cm. Řapíky jsou na průřezu čtyřhranné, dlouhé 4–8 mm, čepele jsou kosníkovité až kosočtverečné, (1,2–)2–5,5 cm dlouhé a (0,8–)1,3–3,5 cm široké, řídce žláznaté, se široce klínovitou bází, okrajem nepravidelně hrubě pilovitým a špičatým vrcholem, žilek má 4–5 párů, rub listu je šedozelený, líc tmavě zelený až hnědozelený. Květy jsou seskupeny po 6 do přeslenů 8–12 cm dlouhých; listeny jsou až 3,5 mm dlouhé, podélně rovnoběžně žilnaté; květní stopka o délce 5 mm je hustě chlupatá; kalich o rozměrech 5–6 × 2,5 mm je rezavě žláznatý; koruna je bílá či fialová, je na horním pysku řídce žláznatá, na okrajích brvitá, zakončená třemi zuby, dolní pysk je výrazně menší. Tyčinky mají nezvykle dlouhé nitky, které jsou až pětkrát delší než květní trubka a vynikají z koruny nápadně daleko. Plodem jsou tmavě hnědé vrásčité tvrdky, až 2 mm dlouhé a 1,6 mm široké.
Využití: Rostlina je tradičně využívána v lidové, ale i oficiální asijské medicíně. Pod názvem „javánský čaj“ se používá ke zlepšení funkce vylučování ledvin a zažívání i jako pomocný prostředek při snižování tělesné hmotnosti, protože odvodňuje organismus. Jako lék (nálev 5 g/l) je předepisován při nefritidě, urolitiáze (močové kaménky a písek) a při revmatických bolestech kloubů. V klinické studii zaměřené na léčení močových kamenů u 48 pacientů po dobu 18 měsíců byl podáván dvakrát denně O. aristatus v nálevu. Výsledky byly slibné a srovnatelné s podáváním roztoku 10 g sodíku a citrátu draselného. Vykupovanou drogou jsou sušené fragmentované listy a vršky stonků s květy. Rostlina musí obsahovat alespoň 0,05 % sinensetinu.
V poslední době je javánský čaj jako doplněk stravy dostupný i v ČR, nicméně nelze od něj čekat zázraky a svými účinky je dost podobný urologickým čajům domácí provenience.
Poznámka: Pantropický rod Orthosiphon zahrnuje na 40 druhů, většina druhů se vyskytuje ve Starém světě, v Jižní Americe najdeme druh jen jediný.
Fotografováno v lednu 2013 (Thajsko, Pattaya, Asian Spice Garden).