Syn.: Oryza communissima Lour., Oryza emarginata Desv. ex Steud., Oryza formosana Masam. et Suzuki, Oryza glutinosa Lour., Oryza montana Lour., Oryza perennis Moench, Oryza plena (Prain) N. P. Chowdhury, Oryza praecox Lour., Oryza rubribarbis (Desv.) Steud.
Česká jména: rayže (Hájek 1562), reyže (Huber 1596), rýže obecná (Presl 1846), rýže setá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: ryža siata (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Rozšíření: Rod Oryza zahrnuje asi 21–25 druhů. Rýže setá vznikla pravděpodobně z planého druhu Oryza rufipogon, který pochází z indického subkontinentu. Je to prastará kulturní plodina, v Číně se pěstovala už před 5000 lety, dnes je vysazována především v tropech a subtropech skoro celého světa, může i zplaňovat (např. Tenerife, jih Brazílie, střední Chile). Největšími producenty rýže jsou země jihovýchodní Asie (od Indie po Čínu). V minulosti (50. léta a konec minulého století) byla pokusně pěstována třeba i u nás na jižní Moravě nebo na Žitném ostrově na Slovensku.
Ekologie: Původem rostlina tropických mokřadů se stojatou nebo mírně proudící vodou. Vyžaduje hlavně v počátku svého růstu velmi vydatnou vláhu, bohaté půdy a vysoké jarní a letní teploty.
Rýžová pole jsou vodorovně upravené plochy dobře zpracované a vyhnojené půdy, ohrazené nízkými hrázemi, zalité vodou do výšky zpravidla 5–15 cm. Na stráních se zakládají políčka stupňovitě nad sebou a jsou navzájem propojená kanálky, které vedou vodu velmi pomalým proudem z vysoko položených zdrojů postupně až do nejnižších políček. Rýže se buď seje přímo na pole, anebo se předpěstují sazenice o velikosti 20–30 cm, které se pak do připraveného pole sázejí. Před sklizní se pole nechá vyschnout. V příznivých podmínkách je sklizeň i 2× do roka.
Popis: Jednoletá, hustě trsnatá bylina, 1–1,5 m vysoká. Má mohutný svazčitý kořenový systém s řadou odnoží. Stébla jsou přímá, oblá, dutá, hladká, bohatě olistěná. Listy vyrůstají střídavě z kolének stébel, jsou ploché, až 60 cm dlouhé a 1,5 cm široké, na krajích drsné, s dlouhými pochvami a podélnou žilnatinou. Květenstvím je lata složená z jednokvětých klásků. Lata dosahuje až 30 cm, je úzká, po odkvětu převislá. Květ na krátkém vřetenu je obalen pětižilnou, přitiskle chlupatou až osinatou pluchou. Tvoří ho šest tyčinek a jednopouzdrý svrchní semeník obalený dvěma plenkami s pérovou bliznou rozdělenou na dvě části. Plodem je zploštělá obilka, v pluchách těsně obalená, s červenohnědým oplodím. Bývá 5–14 mm dlouhá a 1,9–3,7 mm široká.
Využití: Obilka rýže obsahuje asi 70–80 % škrobu, 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 10 % vlákniny a 4–5 % minerálních látek s obsahem mikroelementů, hlavně fosforu, draslíku a hořčíku, také malým množstvím selenu, dále vitamíny B1, B2 a B3. Je nejdůležitější obilovinou světa, jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatel zeměkoule. Mezi největší producenty patří Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Vietnam, Barma a Thajsko, ale jen asi 6 % světové produkce rýže je mezinárodně obchodováno. Největšími vývozci jsou Thajsko, Vietnam a USA.
Obilky se používají buď neloupané, nebo loupané, případně se z nich mletím připravuje rýžová mouka. Rýže se také zkvašuje a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno; z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír.
Neloupaná rýže může být významnou složkou léčebné výživy. Stabilizuje krevní cukr, je proto velmi vhodnou potravinou pro diabetiky. Při pravidelné konzumaci u hypertoniků mírně snižuje krevní tlak. Snižuje obsah cholesterolu v krvi. Působí profylakticky, ale také léčebně proti kalciovým ledvinným kaménkům. Při pravidelné konzumaci rýže se zlepšuje stav nemocných trpících lupenkou. Odvar z loupané rýže staví průjem a je vhodný při kataru žaludku a střev, při vysokých teplotách a nejrůznějších tělesných zánětech. Rýžový škrob při zevní aplikaci zmírňuje dráždivost pokožky a zlepšuje její vysušování.
Hospodářský význam má i rýže africká (Oryza glaberrima Staud.), někdy též nazývaná rýže červená, která se pěstuje v povodí Nigeru.
Poznámka: Mnohověkým pěstováním rýže vznikla velká řada odrůd lišících se vzrůstem, tvarem a velikostí obilek, ale i požadavky na podmínky pěstování (jsou i druhy, které je možno pěstovat ve vyšších polohách, některé mají menší nároky na zavlažování během vegetace).
Fotografováno od 23. 3. do 1. 4. 2011 (Vietnam).