Syn.: Clerodendrum peekelii Markgr., Faradaya albertisii F. Muell., Faradaya dimorpha Pulle, Faradaya excellens K. Schum. ex Moldenke, Faradaya hahlii Rech., Faradaya magniloba Wernham, Faradaya matthewsii Merr., Faradaya nervosa H. J. Lam, Faradaya papuana Scheff., Faradaya parviflora Warb., Faradaya peekelii (Markgr.) Moldenke, Faradaya splendida F. Muell., Faradaya ternifolia F. Muell.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Jihovýchodní Asie a severovýchodní Austrálie – od Malajského poloostrova přes indonéské Borneo, Moluky a Novou Guineu až po Šalomounovy ostrovy a severovýchod Queenslandu (na jihu areál zasahuje až k městu Townsville).
Ekologie: Roste v tropických primárních i sekundárních deštných lesích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1000 m. Kvete od dubna do listopadu.
Popis: Statná liána dosahující výšky až okolo 25 m, se stonkem v průměru až 15 cm širokým. Listy jsou křižmostojné nebo vyrůstají po 3, jsou řapíkaté, eliptické až vejčité, 9–29 cm dlouhé a 4,5–16 cm široké, na bázi zaokrouhlené nebo srdčité, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, lysé nebo na bázi střední žilky zdrsněné. Květenství je terminální nebo axilární, 6–35 cm dlouhé, květy jsou oboupohlavné, vonné, kalich je 8–23 mm dlouhý, nazelenalý až zelený, lysý nebo pokrytý trichomy, cípy jsou špičaté nebo hrotité, koruna je 22–76 mm dlouhá, bílá nebo nazelenalá, 4cípá, korunní cípy jsou podlouhlé až kopisťovité, 5–54 mm dlouhé a na bázi 6–25 mm široké, na vrcholu 8–33 mm široké, zaokrouhlené nebo vykrojené; tyčinky jsou 4, jejich nitky jsou 16–75 mm dlouhé, bílé, prašníky až 4 mm dlouhé, nahnědlé, čnělka je 45–80 mm dlouhá, bílá. Plody jsou elipsoidní až vejcovité, poltivé, bílé nebo nažloutlé, 55–90 mm dlouhé a 45–60 mm široké.
Využití: Druh bývá vysazován jako okrasná rostlina v tropických a subtropických zahradách. Plody pojídají kasuáři, kaloni i některá další zvířata. Z kůry připravovali domorodí Australané velmi účinný jed na ryby.
Poznámka: K rodu Oxera je v současnosti započítáváno 24 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v Malesii, na severovýchodě Austrálie a na západopacifických ostrovech. Z Austrálie pochází jen tento jediný druh.
V rámci čeledi hluchavkovitých je tento rod řazen k podčeledi Ajugoideae, ve které je z Austrálie uváděno devět rodů a zhruba 46 druhů, patří sem například i rody Ajuga nebo Volkameria.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 13. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Wooroonoon National Park) a 19. 9. 2024 (Queensland, Kuranda National Park).