OZOTHAMNUS OBCORDATUS DC.

Syn.: Cassinia obovata A. Cunn. ex DC., Helichrysum obcordatum F. Muell. ex Benth.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Ozothamnus obcordatus

Rozšíření: Druh jihovýchodní Austrálie (Victoria, Nový Jižní Wales, jihovýchodní okraj Queenslandu) a Tasmánie. V areálu je kromě nominátního poddruhu rozlišován i poddruh Ozothamnus obcordatus subsp. major, jenž se vyznačuje poněkud většími listy.

Ekologie: Roste v křovinaté vegetační formaci mallee, ve světlých suchých lesích, na přistíněných skalách a kamenitých svazích. Kvete od listopadu do prosince.

Ozothamnus obcordatus

Popis: Keř dosahující výšky až okolo 150 cm, s větvemi vystoupavými až přímými, hustě vlnatě chlupatými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, někdy po lodyze sbíhavé, obvejčité, 3–20 mm dlouhé a 2–10 mm, na bázi klínovité, po okraji zvlněné, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené, často drobně hrotité, na líci skoro lysé, lesklé, na rubu vlnatě chlupaté. Květenství je chocholičnaté, dosahuje v průměru 4–10 cm, jednotlivých úborů je 150–400, jsou až 4,5 mm dlouhé, zákrovních listenů je 15–25, jsou vzpřímené, čárkovité až vejčité, jen asi 0,5 mm dlouhé, samičích květů je 1–6, oboupohlavných 6–17(–21). Plodem je elipsoidní nažka, asi 0,8 mm dlouhá, s chmýrem.

Poznámka: K rodu Ozothamnus je v současnosti řazeno 61 druhů (POWO 2024), vyskytují se především v Austrálii, ale také na Nové Kaledonii, na Novém Zélandu a Chathamských ostrovech.

Ozothamnus obcordatus
Ozothamnus obcordatus
Ozothamnus obcordatus
Ozothamnus obcordatus
Ozothamnus obcordatus

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 1. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).