Syn.: Atylus fucifolia (Salisb.) Salisb., Petrophile fucifolia (Salisb.) Knight, Protea dichotoma Cav., Protea fucifolia Salisb., Protea pulchella Schrad. et J. C. Wendl.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Endemit jihovýchodní Austrálie, centrum areálu leží v pobřežních oblastech státu New South Wales, zasahuje však také na jihovýchod Queenslandu.
Ekologie: Roste na vřesovištích a ve sklerofytních lesích, společně například s druhy Eucalyptus piperita, Eucalyptus sclerophylla, Lambertia formosa, Isopogon anemonifolius či Leptospermum trinervium.
Popis: Keř dosahující výšky až okolo 300 cm, s letorosty lysými. Listy jsou střídavé, 4–10 cm dlouhé, peřenosečné, nezpeřená dolní část listu je zhruba stejně dlouhá jako horní část zpeřená, úkrojky jsou v průřezu okrouhlé, vystoupavé až přímé, lysé. Květenství je terminální nebo axilární, klasnaté, vejcovité, 4 okvětní lístky jsou čárkovité, 10–14 mm dlouhé. Plodenstvím jsou podlouhle vejcovité šištice, 3–5 cm dlouhé, přisedlé nebo jen krátce stopkaté.
Poznámka: K australskému rodu Petrophile je v současnosti řazeno 65 druhů (POWO 2023).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 16. 11. 2023 (Austrálie, New South Wales, Blue Mountains National Park).