Phacochoerus africanus (Gmelin, 1788); prase savanové

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Artiodactyla, Suidae
Syn.: Sus africanus Gmelin, 1788
Česká jména: prase savanové
Anglická jména: Common warthog

Phacochoerus africanus, prase savanové
Phacochoerus africanus, prase savanové

Rozšíření: Subsaharský druh, vyskytuje se v rozptýlených populacích v oblasti od Senegalu, Burkiny Faso, Čadu a Etiopie na severu až po Namibii, Jihoafrickou republiku a Mosambik na jihu. Na tomto rozsáhlém území žijí čtyři poddruhy. Na našich fotografiích je zachycen poddruh Phacochoerus africanus subsp. sundevallii.

Způsob života: Obývá otevřené křovinaté savany, travnaté stepi a polopouště, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 3500 m, vyhýbá se deštným lesům a pouštím.
Živí se trávou, kořeny, hlízami, bobulemi, kůrou mladých stromů, malými obratlovci, mršinami, ale nepohrdne ani trusem nosorožců a buvolů. Pase se v pokleku na předních končetinách.
Při vysokých teplotách se ochlazuje ve vodě nebo bahně, naopak při nízkých teplotách se ukrývá v noře a vzájemně zahřívá s ostatními členy skupiny. I když dobře hrabe, využívá nejčastěji nory jiných zvířat (např. hrabáčů, dikobrazů), které pro svou potřebu upraví. Doupě využívá k odpočinku, spánku, samice v ní rodí selata a slouží jako úkryt před predátory. Mezi jeho přirozené predátory patří lvi (Panthera leo), leopardi (Panthera pardus) a gepardi (Acinonyx jubatus). V případě ohrožení zalézá do skrýše pozadu a brání se masivní hlavou s ostrými kly. Kly používá také k vyrývání oddenků a cibulí, které jsou zdrojem vody v období sucha.
Žije v rodinných skupinách, které tvoří samice a jejich mláďata. Samci nejsou teritoriální, žijí samotářsky, nebo tvoří skupiny. V době rozmnožování kanci spolu bojují o družky. Samice se páří většinou s více kanci, před porodem opouští skupinu. Po 170–175 dnech březosti vrhá v noře vystlané trávou obvykle 3–4 mláďata, která jsou dobře vyvinutá a váží přibližně 500 g. Matka zůstává první týden se selaty pod zemí, protože jsou náchylná k prochladnutí. Potomci v noře tráví ještě dalších 6 týdnů a matka je kontroluje a kojí. Další dva měsíce je vodí. Samec neposkytuje rodičovskou péči. Samice pohlavně dospívají ve věku 18–20 měsíců, samci až ve 4 letech. V přírodě se dožívají 7–15 let.

Popis: Všežravý sudokopytník, dosahuje délky 105–150 cm, výšky v kohoutku 64–85 cm a hmotnosti 60–150 kg, přičemž samice váží o 15–20 % méně. Černě nebo hnědě zbarvené tělo je řídce ochlupené štětinami. Dlouhá bohatá hříva přechází z temene hlavy až na hřbet. Oči jsou umístěny vysoko na hlavě. Na velké hlavě s prodlouženým rypákem jsou tři páry bradavic tvořené chrupavčitou a pojivovou tkání. Velké horní kly jsou u samce dlouhé 25–63 cm, u samice 15–25 cm. Druhý pár, menší a užší, směřuje vzhůru ze spodní čelisti. Dlouhý ocas končí chomáčkem chlupů.

Phacochoerus africanus, prase savanové
Phacochoerus africanus, prase savanové
Phacochoerus africanus, prase savanové

Fotografováno dne 3. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Kruger National Park).