Syn.: Arthrophyllum bojerianum DC., nom. inval., Arthrophyllum madagascariense Bojer, nom. inval., Phyllarthron madagascariensis K. Schum.
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Endemit východního Madagaskaru, byl zaznamenán v provinciích Antsiranana, Fianarantsoa a Toamasina. Na ostrově je rovněž vysazován v parcích a zahradách.
Ekologie: Roste v tropických vlhkých lesích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1600 m. Kvete od října do května.
Popis: Stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 12–20(–40) m, s kmenem dorůstajícím až 80 cm v průměru, borkou načernalou a letorosty žláznatě chlupatými. Listy jsou vstřícné nebo v přeslenu po 3, krátce řapíkaté, avšak bez listové čepele, složené ze dvou nápadných nad sebou postavených článků, které jsou vlastně křídlatým rozšířením listového vřetene, spodní článek je obvejčitý, 4,5–15 cm dlouhý a 1,5–4 cm široký, horní článek je eliptický až kopinatý, 4–19 cm dlouhý a 1–5,5 cm široký, oba jsou kožovité a lysé. Květenství je axilární nebo terminální, vrcholičnaté, až 20květé; květy jsou oboupohlavné, stopkaté; kalich je zvonkovitý, 5–10 mm dlouhý; koruna je 3–5 cm dlouhá, bílá až růžová nebo načervenalá se žlutou kresbou, 2pyská, horní pysk je 2laločný, dolní 3laločný; tyčinky jsou 4, čnělka je 12–15 mm dlouhá. Plodem je elipsoidní bobule, 6–8 cm dlouhá a asi 2 cm široká.
Využití: Vysazuje se v parcích jako pozoruhodná okrasná dřevina. Dřevo tohoto druhu je navíc dosti odolné, používá se k výrobě železničních pražců, plotů, mostních konstrukcí, rámů apod. Plody jsou jedlé, i když nepříliš chutné. Kůra a listy nacházejí uplatnění v tradiční malgašské medicíně.
Poznámka: Rod Phyllarthron zahrnuje asi 18 druhů, kromě jediného druhu, který se vyskytuje na Komorských ostrovech, jsou všechny ostatní madagaskarskými endemity. Druhové jméno bojeranum odkazuje na českého cestovatele Václava Bojera (1795–1856), který se zasloužil o poznání flóry Madagaskaru.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 24. 10. 2016 (Madagaskar, Ambohimanga).