Syn.: Phyllocladus aspleniifolius var. alpinus (Hook. f.) H. Keng, Phyllocladus trichomanoides var. alpinus (Hook. f.) Parl.
Čeleď: Podocarpaceae Endl. – nohoplodovité
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, vyskytuje se v centrální horské části Severního ostrova a ve středních i vyšších polohách Jižního ostrova.
Ekologie: Roste v horských lesích a subalpínských křovinách, na západě Jižního ostrova sestupuje i do lesů nižších poloh.
Popis: Jednodomý keř až menší strom dosahující výšky 2,5–9 m, s kmenem krátkým, dorůstajícím průměru zhruba 40 cm. Listy juvenilních rostlin jsou čárkovité, asi 1,5 cm dlouhé, špičaté, opadavé, u starších jedinců jsou listy kratší. Brachyblasty jsou listovitě rozšířeny v asimilující fylokladia, která jsou kožovitá, šedozelená, tvarově dosti variabilní, eliptická, kopisťovitá až vejčitá, 1–2,5(–6) cm dlouhá a asi 2 cm široká, na bázi klínovitá, mírně až silně laločnatá, po okraji vroubkovaná, na vrcholu tupá nebo skoro až špičatá. Samčí šištice jsou 5–6 mm dlouhé, vyrůstají na stopkách 1–2 mm dlouhých ve svazečcích po 2–5; samičí šištice vyrůstají podél okraje nebo na bázi fylokladií, lůžko je tvořeno červenými dužnatými šupinami.
Poznámka: K rodu Phyllocladus je v současnosti řazeno asi šest druhů, které se vyskytují v jihovýchodní Asii, Austrálii a na Novém Zélandu. Představovaný druh většina dnešních mezinárodních botanických databází klasifikuje jako pouhou varietu Phyllocladus trichomanoides var. alpinus. Morfologické rozdíly mezi druhy Phyllocladus trichomanoides a P. alpinus jsou však tak výrazné, že jsme se raději přiklonili k tradičnímu oddělování obou typů do samostatných druhů, což ve většině činí i novozélandská botanická literatura.
Fotografoval Mário Duchoň, ve dnech 10. a 24. 12. 2016 (Nový Zéland, South Island, Mt. Aspiring NP, Matukituki Valley a Mt. Cook NP, Tasman Valley).